Lalokonosci okusují listy, nejčastěji škodí na rododendronech, azalkách, bergeniích a jahodnících, ale nepohrdnou ani jinými rostlinami. Požerky mají typický půlkruhovitý tvar. Největší škody ale způsobují larvy, které ožírají kořínky a kůru, rostliny pak mohou trpět nevratným poškozením nebo i uhynout. Napadení larvami je o to horší, že škody na kořenech nevidíme.

Vajíčka, larvy, kukly

Na zahradě se nejčastěji setkáváme s lalokonoscem rýhovaným. Jeho vajíčka jsou kulatá, asi 0,7 mm velká. Po nakladení jsou bílá, ale postupnětmavnou až do hnědých odstínů. Larvy se líhnou v květnu a červnu zhruba po dvou týdnech od nakladení vajíček, jsou beznohé, krémově bílé až hnědé, velké 8-10 mm a oranžovohnědá hlava se jim leskne. Po čase se larvy zakuklí, přičemž kukly opustí v září nebo říjen, aby přezimovaly a na jaře se z nich stali dospělí jedinci. Ti jsou tmavě šedí až šedočerní a velcí asi 10–12 mm a mají protáhlý nos. Na hrubě zrnitých krovkách mají malé shluky žlutavých chloupků.

Postřiky a parazitické hlístice

Proti dospělcům můžeme bojovat nejrůznějšími postřiky proti škůdcům, například přípravky Mospilan, Karate či Decis Flow. Larvy jimi však nezahubíme, pomoci mohou parazitické hlístice rodu Heterorhabditis, které patří mezi jejich přirozené nepřátele. Vyhledávají je, napadnou a larvy pak do 48 uhynou. Tato biologická ochrana má i další výhody - nenaruší přírodní rovnováhu na zahradě.