Pačervci náleží do skupiny červců, z níž i další zástupci – od puklic po štítenky, pěstitele trápí. Pačervec paprsčitý (Pseudococcus longispinus, syn. P. adonidum) je původně tropickým druhem specializujícím se především na banánovníky a kávovníky, ale v teplých sklenících se mu daří po celém světě včetně naší republiky a může napadat i další druhy rostlin. Voskové tyčinky tvoří kolem těla paprsčitý věnec, který dal červci jméno.

Jak červci škodí rostlinám?

Červci si vybírají a napadají především oslabené rostliny rozmanitých druhů, které mohou i zahubit. Kromě odčerpávání šťávy rostlinu zatěžují jedovatými látkami, které do ní pouštějí spolu se slinami. Sání samiček a larev červců (samci drží po celý život půst) se projeví změnami zabarvení a předčasným opadem listů, deformacemi a poruchami kvetení. Červci jsou teplomilní a většina z nich přebývá v tropech a subtropech. Z celkových 5000 druhů se však přibližně 200 vyskytuje i u nás. Do roka se sice narodí obvykle jen jedna generace, ovšem snáška samičky může čítat i několik tisíc vajíček! Přezimují vajíčka, larvy nebo dospělci.

Postřiky

V interiéru je nejlepší volbou nejprve sáhnout po zdravotně nezávadných metodách ochrany - například postřicích na bázi olejů. Je třeba je použít důkladně, opakovaně v různých stadiích vývoje škůdce, ovšem ani chemické insekticidy nemusí účinkovat ihned, neboť červce chrání voskové štítky.

Biologická ochrana

Larvy i dospělce červců likvidují slunéčka i jejich larvy. Ve sklenících se proto proti červcům nasazuje biologická ochrana v podobě dravých slunéček, například australských Cryptolaemus montrouzieri a novozélandských Rodolia cardinalis. Účinné jsou i parazitické vosičky Cryptochaetum iceryae či houby Verticillium lecanii. Podobně jako mšice, i červce mohou chránit mravenci. Účinnou metodou je poprášit rostliny i substrát křemelinou (jemným práškem z rozsivek), jejíž částečky mravence postupně imobilizují.