Plstnatost révy vinné (erinózu) způsobuje roztoč vlnovník révový (Colomerus vitis). Na horní straně čepelí listů se tvoří nápadně vypouklé, různě velké, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře, na rubu vyplněné hustou plstí (erineum), v níž roztoči žijí. Škodlivost vlnovníka révového je malá, jde spíš o estetickou vadu.

Podstatně více révu poškozuje hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje kadeřavost (akarinózu) révy vinné. Letorosty silně napadené kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, listy jsou deformované (kadeření), děravé, potrhané, jejich části odumírají. Květenství trpí sprcháním, mohou až zasychat.

Kdy a jak zasáhnout?

Vlnovník (vlnovníkovec) i hálčivec révový jsou velice drobní roztoči (jen 0,16 mm) patrní jen pod mikroskopem. Přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů. Révu ošetřujeme jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky erinózy nebo akarinózy.

Chemická ochrana

Sirnaté přípravky, jako je například Kumulus WG, případně i akaricidy – např. Magus 200 SC, Omite 570 EW, Sanmite 20 WP a další se aplikují na jaře při rašení a po vyrašení révy (jsou plně účinné při teplotách nad 15 °C). Postřik se opakuje podle potřeby ještě dvakrát ve dvoutýdenních intervalech. Postřik omezí i případné napadení sviluškou chmelovou a ovocnou.

Biologická ochrana: roztoč proti roztoči

Při ekologickém vinohradnictví a všude tam, kde nechcete prostředí zatěžovat chemickými postřiky, lze s úspěchem využít přirozené nepřátele nevítaných roztočů. Přirozenými nepřáteli hálčivců i svilušek jsou draví roztoči např. Typhlodromus pyri, které obsahuje přípravek Biolaagens – TP.