Přírodní postřik z vratiče proti padlí, rzi, mšicím i mandelince

Vratič obecný (Tanacetum vulgare) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdicovitých. Lodyhou má přes 1 metr vysokou, skoro lysou, nahoře rozvětvenou v bohatou vrcholíkovitou latu s výraznými žlutými úbory, které se po usušení krásně vyjímají i v suchých vazbách a nejrůznějším aranžmá. Listy jsou peřenodílné se stříhaně pilovitými úkrojky a zubatým vřetenem.

Vratič roste divoce v hojné míře na mezích, u cest, potoků a plotů. Jasně žlutými květy na sebe upozorňuje od června do října.

Hořká medicína

Vratič obsahuje především hořčinu a železité třísloviny. Chuť má výrazně hořkou a při rozemnutí je rostlina silně aromatická, někomu i nepříjemně páchne. Dříve se v lidovém léčitelství používal odvar z vratiče při chorobách žaludku a křečích v břiše i při revmatismu. Dnes se ale ví, že navíc obsahuje celou řadu látek pro lidský organismus toxických, proto je jeho použití k medicínským účelům naprosto nevhodné. Naopak tyto látky lze dobře využít v biologické ochraně rostlin.

Postřik z vratiče

Z vratiče připravujeme výluh nebo hnojůvku:

• 300 až 500 gramů čerstvých rostlin (případně pouze květů) nebo 30 g sušených přelijeme litrem vroucí vody a necháme vyluhovat. (Můžeme jej též nechat zkvasit v litru dešťové vody, což ovšem trvá až tři týdny.)  
• Roztokem je možné preventivně stříkat jabloně před vyrašením proti padlí. Po odkvětu postřik 1x týdně opakujeme, ovšem roztok ředíme v poměru 1:3.

Vratičový koncentrát je možné využít i k úspěšnému boji proti vlnovníku rybízovému, ostružinovému, malinovníku šedému, pilatce běloskvrnné, mšicím, mandelince bramborové a také proti rzím. 

Autor Jan Kopřiva.