Zlatoočka obecná (Chrysopa vulgaris) vypadá jako víla hmyzí říše. Tělo je zelenkavé a velká, průhledná křídla se perleťově lesknou. Jsou protkaná jemnou, hustou sítí žilek. (Díky jejich vzhledu dostala jméno celá čeleď, do které zlatoočku řadíme, čeleď síťokřídlých.) Zlatoočka vypadá křehce a půvabně, je však dravá a neúnavně pronásleduje mšice, larvy svilušek, červců i much.

Zlatoočka a její larvy dovedou před houfným napadením mšicemi účinně ochránit okrasné a ovocné stromy i celé sady. Přes den a především v zimě však na oplátku potřebují úkryt. Hledají nejrůznější škvíry za kůrou stromů, ale i v kůlnách a uvnitř domů – je proto velmi dobré vědět, jak zlatoočka vypadá a při případném úklidu mít oči na stopkách, abyste jí nechtěně neublížili. Tělo zlatoočky je dlouhé nejvýše 1cm, v rozpětí křídel měří do 3cm. Její průsvitná křídla můžete snadno přehlédnout, pokud je nerozzáří odlesk slunce.

Přímo do korun stromů můžete zavěsit i speciální příbytek, budky vystlanou senem nebo slámou, s úzkými podélnými štěrbinami. Můžete vyrobit dřevěnou (ale nesmí do ní zatékat), nebo zakoupit dřevocementovou. Zlatoočky přitahuje červená barva.

Lovkyně mšic sbírá skalpy

Zlatoočka létá zvečera a v noci a loví mšice i další savý hmyz. Ještě víc jich spořádá její dravá larva, která potřebuje k růstu spoustu energie. Zlatoočka klade svá drobná vajíčka na stopkách rovnou poblíž kolonií mšic, jedna samička jich naklade stovky. Kolonie hledá především na stromech. Jakmile se larva vylíhne, pustí se do jídla. Stejně jako dospělá zlatoočka mšice nekonzumuje celé, ale vysaje je.

Zlatooček u nás žije více druhů, některé se v dospělosti živí i nektarem květů, ale dravé a stále hladové larvy mají všechny. „Skalpem“ svých kořistí si zdobí i tělo – je totiž pokryté brvami ve tvaru háčků, na kterých vysáté zbytky mšic zůstávají viset. Larvu patrně chrání před sluníčkem.