I pokročilý zahrádkář potřebuje někdy poradit. Nevíte, proč se některé z vašich rostlinek nedaří? Trápí vám některá z chorob? V dalším vydání Poradny Vlastimila Šindeláře přinášíme odpovědi na otázky, které si v téhle době klade mnoho zahrádkářů: Jak zazimovat rostliny? Můžeme ještě sázet? Pokud i vy máte nějaký dotaz, není nic jednoduššího – napište nám ho do poradny.

Cibuloviny mají čas i do prosince

Nestihl jsem zasadit cibulky jarních květin (tulipány, narcisy, krokusy). Literatura obvykle uvádí, že se mají sázet v září. Udělám chybu, pokud je zasadím ještě teď?

Dříve se opravdu sázely tyto květiny v průběhu září. To ale byly chladnější zimy, a v říjnu již většinou padal sníh. Od listopadu pak již byla půda zmrzlá. Proto se cibulky sázely v září. Je totiž potřeba, aby před příchodem zimy stihly zakořenit. Ve zmrzlé půdě rostlinky vyčkávají na jarní oteplení, kdy začnou růst a kvést.

V posledních letech však začíná mrznout až v lednu. Brzy vysazené cibulky nejen zakoření, ale v teplé půdě začnou i rašit. Pokud se jejich lístky dostanou nad povrch, v zimě zmrznou. Rostlinu to většinou nezabije, ale oslabí. Na jaře pak vůbec nevykvete, nebo jen slabě. Proto je vhodnější sázet cibulky později, a to dokud půda nezamrzne. Nic se nestane, když je zasadíte ještě v průběhu listopadu.

Infobox

Poradna Vlastimila Šindeláře:

Své dotazy můžete zadat jednoduše zde.

Se zazimováním oleandru nespěchejte

Začátkem léta jsem dala na balkon letnit různé květiny a nevím, kdy nastane vhodná doba na vrácení do bytu. Je ještě čas?

Letnění venku na terase či balkonu většinou rostlinám prospívá. Mají dostatek světla, a pokud je dle potřeby zaléváme, dobře rostou. Díky výkyvům teplot, kdy v noci je chladněji než ve dne, se rostliny stávají otužilejší. To znamená, že pak lépe snesou i nepříznivé zimní měsíce. V bytě sice mají dostatek tepla, ale nedostává se jim světla. Proto by rostliny měly být venku co nejdéle.

Vždy záleží především na počasí. Běžné pokojové rostliny mají rády teplotu kolem 20 oC. Ty už by tedy touto dobou měly být zpět v bytě. Naopak rostliny za Středomoří, třeba oleandr, vavřín i rozmarýn, snesou i mírný mráz a potřebují čerstvý vzduch. Ty můžeme nechat venku klidně i do prosince. Vliv má také místo. Na podzim hrozí přízemní mrazíky. Pokud máme rostliny na zahradě nebo terase může být u země mráz, ale na balkoně klidně i 5 oC. Proto nejprve sklidíme květiny ze země a ty na balkoně necháme venku déle.

Rez hrušňová je těžký soupeř. Ale dá se porazit

Před rokem jsem do zahrady vsadil hrušku. Letos pozoruji na listech nějakou chorobu. Můžete mi prozradit, o jakou chorobu se jedná, a co proti tomu dělat? Libor Kolář

Na vaší hrušni se objevila rez hrušňová. V poslední době se značně šíří a napadá skoro všechny stromy. Je to dvoubytná rez. Na jaře při rašení hrušní napadají spory vyvíjející se listy, ale napadeny mohou být i plody. Během vegetace se rozšiřuje rezavá skvrna a koncem léta ne spodní straně listu vyrostou bradavičky, ze kterých se uvolňují podzimní výtrusy. Ty zase napadají okrasné

jehličnany v okolí, nejčastěji jalovce. Na nich rez přezimuje a koncem zimy se na větvích objeví hnědá rosolovitá hmota. Z té se uvolňují jarní výtrusy, které napadnou hrušně.

Způsobů, jak se této choroby zbavit, je několik. Zlí jazykové často radí porazit hrušeň, případně odstranit všechny okrasné jehličnany. To ale není řešení. Musíme mít na paměti, že Spory se šíří i stovky metrů do okolí, a musely by se odstranit všechny v širokém okolí. Z tohoto pohledu je tedy pravděpodobně nejlepším řešením ochrana. Ta se provádí na jaře, těsně před květem. Poté by se měla ještě alespoň jednou či dvakrát zopakovat. Používají se přípravky proti strupovitosti, které účinkují i proti rzi. Pokud to neuděláte, bude se choroba rozšiřovat a hruška bude postupně slábnout. Takže od ní nemůžete čekat žádnou velkou úrodu. S dobrou péčí vám ale může přinášet spoustu radosti.

Pokud máte i vy nějaký dotaz, nebojte se a napište nám. Můžete využít tento formulář nebo e-mail web@ireceptar.cz (do předmětu uveďte Poradna Vlastimila Šindeláře)