Barevné, půvabné, nenáročné vřesoviště: Jak ho na zahradě založit?
8. 9. 2017

Barevné, půvabné, nenáročné vřesoviště: Jak ho na zahradě založit?

Vřesoviště je místo s jedinečnou atmosférou, barevné po celý rok. Navíc nevyžaduje náročnou údržbu – obejde se bez zálivky, velkého pletí či kosení. Založit ho však musíme důmyslně…

Jako stvořené je vřesoviště pro oblasti s kyselou půdou. Na půdách neutrálních až mírně kyselých, jakých je na našem území většina, stačí vřesovištním rostlinám trochu přilepšit, nebo vybrat druhy, které se s ní spokojí. V každém případě vřesoviště zakládejte na slunném místě, na kterém vřesy a vřesovce ochotně pokvetou.  

Jesnotlivé druhy a kultivary vřesu a vřesovce vysazujeme ve větších skupinách

Vřesy a vřesovce kvetou po celý rok

Vřes a vřesovec jsou si podobné – oba druhy tvoří půvabné keříky, jejich květy jsou vyšlechtěny do syté palety barev od bílé přes růžovou, korálovou a červenou po tmavě fialovou. A poskytují nektar včelám, čmeláků a motýlům. Vřesovce bývají ještě výrazněji barevné, některé mají i nezvykle zbarvené listy. Liší se rovněž dobou kvetení: zatímco vřes kvete od konce léta do zimy, vřesovce kvetou podle druhu v létě, na podzim, ale i v zimě až do časného jara. Vřesoviště tak může kvést po celý rok. Doba kvetení se liší i u jednotlivých druhů i jejich kultivarů.

  • Od ledna do března kvete například nádherný vřesovec pleťový (Erica carnea).
  • Od poloviny léta do poloviny podzimu rozkvétají tmavorůžové hrozny vřesovce těkavého (E. vagans). Tento druh není tolik náročný na nízké pH půdy.
  • Úspěšně lze na našich zahradách pěstovat také vřesovec popelavý (E. cinerea).

 

vřesovec pleťový (Erica carnea)

Ovšem i vřes obecný (Calluna vulgaris) byl vyšlechtěn do stovek atraktivních odrůd různých barev (od bílé přes růžovou, lososovou po tmavorůžovou), které kvetou od června prakticky až do prosince. Je nejen pohlednou, ale i léčivou trvalkou – jeho nať je skvělým pomocníkem při zánětech močových cest. Vřesy milují sušší, velmi propustnou, písčitou půdu.

Vřesovce preferují vlhčí půdu nežli vřesy, na zimu však některé druhy - například choulostivější vřesovec brvitý (E. cilliaris) - vyžadují ochranu proti promrznutí, vrstvu slámy či chvojí. Tuto podušku je však nutné brzy na jaře odstranit, aby mohly vřesovce bohatě kvést. Výhodou vřesovců je, že nejsou tolik náročné na nízké pH půdy – spokojí se i s půdou jen lehce kyselou nebo neutrální, na které jim stačí přilepšit kyselotvorným kůrovým mulčem a jehličím.

Přírodní vřesoviště mají jedinečný půvab

Pestré vřesoviště

Rozdílné doby a barvy květů jednotlivých odrůd vřesu a druhů a odrůd vřesovce nám umožní vytvořit nádherné kompozice, které kvetou od jara do podzimu a až zimy a hýří barvami. Vřesoviště  může být pestré co do barev, tvarů, ale i celkové struktury. Druhy a odrůdy vřesu a vřesovce se liší se rovněž tvarem – některé mají větvičky více poléhavé, jiné vzpřímené. Odlišná může být i výška, od keříků plazících se nejvýše 5cm od země po rostliny až 30, a dokonce i 80 cm vysoké. Čím větší máme k dispozici prostor, tím více druhů a kultivarů si můžeme dopřát. Měli bychom je totiž vysazovat vždy po větších skupinách, aby působily přirozeně. Pokud na malou plochu vysadíme příliš rozmanitých vřesů a vřesovců, ladného půvabu vřesovišť nedosáhneme.

Na vřesovišti by měly vřesovce či vřesy převládat, ale můžeme začlenit i jiné rostliny, především na okraj. S vřesy a vřesovci si rozumí azalky, rododendrony, kyhanky (Andromeda), libavky (Gaultheria) s ozdobnými plody, zakrslé borovice a břízy. Vřesoviště mohou doplnit i okrasné trávy, kručinky, skalníky a další dřeviny, záleží na prostoru. Vřesoviště však může sloužit nejen k potěše oka. Můžeme na něm pěstovat i kanadské borůvky a brusinky. Jsou to pohledné keříky, které přinášejí bohatou úrodu chutných a velmi zdravých plodů. Druhy, ze kterých byly vyšlechtěny, rostou na přírodních vřesovištích. K půvabu vřesoviště přispěje i pár kamenů a kus starého dřeva, nejlépe větší větev nebo celý kmen či pařez, který zároveň poslouží jako útočiště pro mnoho užitečných živočichů. 

 Sazeničky se na vřesovišti časem zapojí, půdu pod nimi mulčujeme kůrou

Výsadba a pěstování

  • Jednotlivé sazenice sázíme v rozestupech kolem 25 cm. Byť rostou pomalu, časem budou prostor potřebovat.
  • Nežli se rozrostou, což u vřesů a vřesovců trvá delší čas, volné plochy mezi nimi pokryjeme kůrovým mulčem. Právě pro kyselomilné rostliny je tento mulč nejvhodnější.

Vřesy a vřesovce nerostou příliš rychle, lze je však poměrně snadno množit hřížením (nejlépe na konci léta a na podzim) i řízkováním (v létě).  Na jaře či po odkvětu je sestříhněte, díky čemuž pěkně obrazí a houstnou.

Vhodný substrát sestává z rašeliny, písku, menšího podílu kyselé či neutrální zahradní zeminy a případně kůrového humusu. K dostání je i speciální zemina pro vřesovištní rostliny, a zrovna tak hnojivo, které také nesmí obsahovat vápník. Kdo z ekologických důvodů nechce používat rašelinu, může se bez ní snadno obejít u méně náročných vřesovců. Lze ji také nahradit kompostovanou kůrou a smrkovým a borovým jehličím – pokud je smícháme s pískem, budou spokojené i náročnější vřesy. Půda by však nikdy neměla být těžká – hutnou a nepropustnou vylehčíme štěrkem a pískem.

Zaléváme jen měkkou, nejlépe dešťovou vodou, tvrdá vřesům rovněž nesvědčí kvůli obsahu vápníku. Vřesy příliš zálivky nepotřebují, ovšem s výjimkou mladých, ujímajících se sazenic a dlouhodobých období sucha a horka.

Autor Jana Bucharová.

Související články

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvaplusšest = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS