Čas rozkvetlých narcisů se blíží. Co o nich možná nevíte?

Jak přišly narcisy ke svému jménu? Proč jsou symbolem samolibosti? Jak je uříznout, pokud si přejete, aby ve váze vydržely co nejdéle? Jsou jedovaté? Proč mají rády déšť a kde je můžete potkat v přírodě?

V hustém lese zabloudil při lovu krásný, ale samolibý mladík jménem Narkissos. Když se sehnul nad studánku, aby se napil, bohyně lásky Afrodité na něj seslala milostné poblouznění, protože ji nahněval svým odmítavým chováním. Narkissos se zamiloval do vlastního odrazu a zapomněl na vše. Viděl tvář, jak opětuje pohledy, rozevírá náruč, ale vždy objal jen prázdnou a studenou vodní hladinu. Nejedl, nespal, až skonal žalem. Na místě jeho hlavy vyrostl bílý květ smrti – narcis. Tak vzniknul podle Ovidia narcis.

Narcisy mají rády jarní deště

Nejlépe se jim daří v chladnějších regionech s vyššími srážkami. Půdu potřebují hlubokou, propustnou, středně těžkou, nejlépe neutrální nebo slabě zásaditou. Mají tři období, kdy vyžadují více vláhy: v září po výsadbě k dobrému zakořenění, časně na jaře při rašení a rychlém růstu a nakonec při dokvétání, kdy narůstají cibule. V mírném podnebném pásmu roste asi deset tisíc odrůd narcisů. Šlechtěné hybridy vynikají velkými květy mnoha barevných odstínů, je opravdu z čeho vybírat.

Kde je spatříte v přírodě?

V současné době je známo 50-70 druhů rodu Narcissus, který je rozšířený kolem Středozemního moře, na severu roste až ve Švýcarsku a jižně ho najdeme v severní Africe v pohoří Atlas. Východním směrem je jeho výskyt nejasný, uvádí se Čína a Japonsko, ovšem je možné, že tam narcisy nejsou původní, ale vysazené. Nejvíce druhů najdeme ve Španělsku a v Portugalsku, které je centrem vývoje rodu.

V přírodě rostou v listnatých a smíšených lesích, na kamenitých a skalnatých stráních a na horských loukách. Plané druhy kvetou většinou od předjaří do dubna. Pokud je chceme vidět rozkvetlé v jejich domovině, největší šanci máme u Narcissus poeticus, které rostou v horách celé jižní Evropy. Najdeme je na vlhčích loukách v nadmořských výškách 1000-1500 m během dubna, května, někdy i v červnu. Několik druhů rozkvétá i na podzim (např. Narcissus viridiflorus, Narcissus elegans, Narcissus serotinus). Hybridy jsou však šlechtěné na různou dobu kvetení, kříženci Narcissus tazetta třeba na rychlení v zimě.

Narcisy ve váze

Narcisy jsou skvělé k řezu. Řežeme je ve stadiu dobře vyvinutého poupěte, kdy toulec je již prasklý, ale poupě pouze zavinuté. Při teplotě 3 °C vydrží nerozvinuté týden, musí být však ve vodě. Několik hodin po uříznutí ze stvolu vytéká sliz, který je toxický pro jiné řezané květy, nearanžujeme tedy kytici ihned, ale později.

Jsou krásné, ale jedovaté!

Květy nebo cibule narcisů se dříve používaly v lékařství proti křečím, padoucnici a k vyvolávání zvracení. V roce 1889, kdy byl objeven alkaloid narcisin, se zjistilo, že jsou rostliny jedovaté, proto se přestaly používat jako léčivo. U citlivého člověka může někdy nastartovat alergii už jen kontakt s cibulemi.