Červencová zahradní poradna: jak si zajistit bohatou úrodu cuket, hrušek nebo petržele?
25. 7. 2017

Červencová zahradní poradna: jak si zajistit bohatou úrodu cuket, hrušek nebo petržele?

Na čtenářské dotazy odpovídá Vlastimil Šindelář. Dozvíte se nejen proč cukety na balkoně špatně plodí, ale také jak řešit napadení hrušně rzí i to, zda Jsou denivky vhodné k jídlu. Řeč bude také o potížích při pěstování petržele a záchraně špatně rašících hvězdníků.

Vy se ptáte, Vlastimil Šindelář odpovídá. Trápí vás něco, o čem se tu zatím nepsalo? Nebojte se zeptat. Formulář na vkládání dotazů do poradny najdete v závěru článku.

Cuketa na balkóně neplodí

Maminka pěstuje cukety na balkoně v květináči, ale všechny květy jsou plané. Stejně to bylo i loni. Můžete mi poradit, co je příčinou a jak se potíží vyvarovat? Jana Kašická

Kvetoucí cuketaBalkon není zrovna nejvhodnější stanoviště pro pěstování cukety. Má docela velké listy a tak potřebuje dostatek živin a vláhy. Pokud však dobře roste, ale netvoří se plody, bude problém spíše v neopylení květů. Na balkón nezalétá mnoho opylovačů. Na rostlině se vyskytují samčí a samičí květy. Ty se poměrně snadno poznají.Samčí květ má tenkou stopku a uvnitř se tvoří pyl. Samičí květ má na spodku již malou cuketu. Nedojde-li k opylování, cuketa se nezačne tvořit a květ odpadne. Pokud květy vykvetou, můžete samčí utrhnout a přenést pyl do samičího květu.

↑ zpět na začátek

Napadená hrušeň – škůdce nebo choroba?

Brouk škodící na hrušniJak se zbavit létajících "potvor", které nám už druhým rokem napadly všechny 4 stromy hrušní na zahradě? Loni jsme neměli žádnou úrodu, listy byly "vysáté" a plody opadaly ještě úplně maličké. Aplikovali jsme předjarní a jarní postřiky přípravků doporučených v obchodě, ale situace se letos opět opakuje. Jde o létajíci hmyz asi 1 cm dlouhý, oranžového zbarvení s krovkami. Listy vloni měly na rubové strane samé "bradavičky". Předpokládám, že "nymfy" jsou malé černé "kuličky", které jsme měli doslova  "přilepené" na fasádě budovy. V příloze posílám  fotografie hmyzu, a rovněž fotku letošního listu (zatím bez "bradavic"). Olga Holá

Ve vašem případě jde o oba příznaky. Jak o chorobu, tak o škůdce. V případě hmyzu se jedná o tesaříka. To je brouk jehož larvy žijí v odumírajícím dřevě různých listnatých dřevin. A může se vyskytovat i na ovocných stromech. Pokud jste k postřiku použili insekticidní přípravek, jeho výskyt jste nijak výrazně neomezili. Možná zahynulo pár dospělých brouků, larvy uvnitř dřeva to ale nezasáhlo a po ukončení vývoje se tesaříci znovu objeví. Daleko účinější je odstranění všech odumřelých větví. Tesařík však plodům a listům nijak zvlášť neškodí. Je to dřevokazný hmyz. Černé tečky na fasádě určitě nejsou jeho „nymfy“.

Rez hrušňováSkvrny na listech způsobuje houbová choroba rez hrušňová. To je dvoubytná rez, která v době, kdy hrušeň nemá listy přežívá na jalovcích. Mechanická ochrana spočívá v likvidaci spadaných napadených listů a z jara odstranění rosolovité hmoty z větví jalovce. Toto ale moc účinné není. Nákaza se může šířit až z okolí 200 metrů. Nezbývá proto, při silnějším výskytu, než provádět chemický postřik přípravky proti strupovitosti a rzi. Ten se musí provést 2x. Poprvé před květem hrušní a podruhé po odkvětu. Při silném výskytu je velmi omezená asimilační plocha. V důsledku toho odumírají větvičky a dochází k poškození a opadu plodů.

Rez hrušňová - vývoj

↑ zpět na začátek

Některé hvězdníky neraší

Kvetoucí hvězdník.Co mám dělat s hvězdníkem, který mi po přezimování doposud nenarašil? Mám jich celkem 5, tři už krásně odkvetly a dva ani nenarašily. Cibule je pevná, bez známek poškození. Helena Drábová

Některé odrůdy hvězdníku jsou poměrně citlivé na zimní teplotu. Cibule by měly být skladovány v teplotě do 15 oC. Při nižší teplotě může dojít k poškození rostliny. Pokud jsou ale cibule pevné a bez viditelného poškození, přesaďte je znouvu do nového substrátu a počkejte. Mohlo jen dojít ke zpoždění růstu.

↑ zpět na začátek

Denivky – jíst či nejíst?

Na základě článku Ochutnejte denivky: Jedlé a chutné jsou květy i hlízy oblíbených trvalek, jsem je ochutnala. Jedla jsem celé květy a podusila jsem je na chvíli s masovou směsí a s hráškem. Nejdříve asi 15 květů denivky plavé. Pak jsem přitrhala druhou várku a ještě jsem to tepelně upravila, ale velmi krátce. Druhá várka byla spíš jen lehce zpařená. Ve druhé várce byla i okrasná denivka, velkokvětá. Po okamžitých vážných střevních potížích jsem se na jiném webu dočetla, že je denivka pro některé živočichy jedovatá. Jak to tedy je? HM

Denivky jsou krásné rostliny,které zdobí zahradu. Skoro je proto škoda je celé sníst. Člověk je samozřejmě může ochutnat a hlavně okvětní lístky mají i za syrova docela příjemnou chuť. Kořeny některých denivek se zase přidávají do kari a dalších kořenících směsí. Ale ve velkých množství mohou způsobovat těžkosti. Tak je to ale se vším. V Číně se ve středověku popravovalo podáním litru silně solené vody. A i vypití velkého množství čisté vody způsobí potíže. A takzvaná skořicová výzva baví internet docela pravidelně. Spíš bych proto jednotlivé okvětní lístky za čerstva používal na ozdobení zeleninových salátů, kam dodají barevnou pestrost. Nebo obdobně i do vařených zeleninových jídel. 

↑ zpět na začátek

Problémy s pěstováním petržele

Prosím o radu jak pěstovat petržel. Opakovaně se nám stalo, že jsme přinesli již předpěstovanou (ať kadeřavou nebo listovou) ze zahradnictví a po výsadbě začala postupně schnout. Nakonec jsme z ní sklidili tak maximálně 1/3. Jakou potřebuje půdu, hnojení, zalévání, atd. Marie Cuchalová

Petržel kudrnka i hladkolistá.Petržel je poměrně nenáročná rostlina, která roste dobře v průměrné zahradní půdě. Nevyžaduje ani zvláštní péči. Občasné přihnojení a pravidelné zalévání jí ale samozřejmě prospěje. Předpěstované rostliny ze zahradnictví by měly růst dobře. Zkuste také koupit semínka různých petrželí a vysejte je přímo na zahrádce. Klíčí poměrně dlouho. Pokud vyroste, není problém v půdě, ale v koupených rostlinách.

↑ zpět na začátek

Zahrádkářská poradna Vlastimila Šindeláře

Poradna Vlastimila Šindeláře

Rady renomovaného zahradníka Vlastimila Šindeláře se pravidelně objevují na stránkách časopisu Receptář, ale také v řadě televizních pořadů. Osobně se s ním můžete setkat na výstavách, kterých se Receptář účastní (nejbližší příležitost máte ve dnech 18. – 19. srpna v Olomouci, kde se uskuteční letní etapa výstava Flora Olomouc).

Jak položit dotaz do poradny? Využít můžete tento formulář nebo e-mail d.ojGK~j0-rz-Zh4Ys (do předmětu uveďte Poradna Vlastimila Šindeláře)

Autor Vlastimil Šindelář.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: třimínusdva = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS