Plamének, klematis (Clematis) patří mezi „stálice“ zahrad a jeho obliba byla, je a určitě i bude stále velká. Náleží k nejznámějším a nejrozšířenějším popínavým rostlinám. Je známo okolo 250 druhů divoce rostoucích plaménků. Jejich domovinou jsou všechny oblasti mírného pásma.
Klematis se k opoře přichycuje úponky, vytvořenými z přeměněného řapíku. Květy jsou oboupohlavní, barva květů je různá, zpravidla platí, že čím teplejší je oblast, ze které daný plamének pochází, tím intenzivnější bývá barva květů. Botanické druhy mají květy menší, trubkovité, zvonkovité nebo otevřené, zpravidla se čtyřmi okvětními lístky, vyšlechtěné plaménky pak mají okvětních lístků více a velkokvěté plaménky jich mohou mít až deset. Květy vyrůstají jednotlivě, ale i v mnohokvětých latách.
Clematis
Plaménky šlechtěné či botanické?
Mezi zahrádkáři jsou rozšířené hlavně velkokvěté plaménky, jichž je vyšlechtěna celá řada kultivarů. Nedorůstají sice větších výšek, ale jejich květy jsou tak velké, že často překrývají i listy. Velmi oblíbenými odrůdami jsou třeba Nelly Moser či President.
Stranou naší pozornosti by však neměly zůstávat ani botanické druhy klematisů. Jejich sadovnická hodnota není nižší, jen mají trochu jiný charakter a vlastnosti. Květy jsou sice menší, ale zato je jich velké množství. Výhodou je také menší náročnost botanických druhů na podmínky stanoviště – snesou totiž i horší zem, úpal či polostín.
Zajímavým druhem je plamének tangutský (Clematis tangutica). V době květu keř vypadá, jako by byl obsypán množstvím malých zlatých zvonečků. Kvete od června do podzimu a i jeho plody jsou zdobné.
Plamének horský (Clematis montana) pochází stejně jako předchozí druh z Asie. Má tmavě červené květy, které vykvétají poměrně brzy – již koncem května.
Clematis montana
Pěstování
- Plaménky mají bohatě větvený kořenový systém, proto již při výsadbě musíme myslet na výběr vhodného stanoviště.
- Vyžadují slunné či pohostinné polohy, ale nesvědčí jim přehřívání kořenů. Osvědčená zásada nabádá pěstitele uložit plaménku „nohy do stínu a hlavu na slunce“. Kořenovou část můžeme zastínit třeba předsazením nižších keřů, trvalek nebo kobercových bylin.
- Plaménkům svědčí propustná, většinou vápenitá, výživná půda, dostatečně vlhká, ale nikoli přemokřená.
Řez
Aby byl trs našeho plaménku stále pěkný a nepřeměnil se v masu polosuchého roští, pamatujme na každoroční řez, a to brzy na jaře, kdy plaménky ještě neraší, protože při řezu a rozplétání výhonů bychom mohli narašené pupeny snadno polámat. Řez je důležitý a není složitý. Postačí dodržovat následující pravidla:
- Ponecháme jen silné rovné a nepoškozené výhony.
- Všechny slabé, staré a polámané odstraníme.
- Ze zbylých výhonů polovinu seřízneme na výšku 60 cm a druhou polovinu výhonů zkrátíme zhruba na 30 cm.
Řez pro zachování pěkného vzhledu vyžadují především šlechtěné hybridy.
