Dobráci čmeláci na zahradě: vysaďte jim květiny, postavte úlek

Nejznámější za našich "včelích medvídků" je čmelák zemní, ale žijí u nás i další druhy – čmelák skalní, hájový, rolní… Pobývají v semknutých společenstvech, která nejsou tak obrovská a složitá, jako ta včelí. Opylovači a sběrači jsou však také velmi zdatní – na svých nohou unesou až takové množství pylu, který váží jako polovina jich samých.

Jak hnízdí čmeláci?

Na jaře samička hledá vhodnou dutinu na založení hnízda. Čmeláci zemní hnízdí pod zemí, čmeláci skalní v kupkách kamení…  Budoucí hnízdo samička vyspraví voskem ze svých voskových žláz a pak na polštářek z pylu, který do hnízda nanosila, naklade vajíčka. Krmí a pečuje o larvy, ze kterých se vylíhnou dělnice. Ty pak shánějí potravu a starají se o hnízdo, o jeho čistotu a například i větrání tím, že zrána víří křídly u vchodů. Samička zakladatelka dále klade vajíčka a rozšiřuje kolonii.

Na sklonku léta se vylíhnou nové plodné samičky. Samečci, kteří je oplodní, na podzim zahynou, zrovna tak jako všechny dělnice. Oplozené samičky teď čeká nesnadný úkol – musí najít vhodný úkryt k přezimování, ve škvíře pod pařezy, starou travou, v kamení či dřevu… aby příštího jara založily novou kolonii a čmeláčí rod pokračoval.

Bručouni na zahradě

Čmeláci jsou na každé zahradě velmi vítáni. Škodí jim však insekticidy a nedostatek míst k hnízdění a potravy. Stejně jako včely potřebují potravu neustále. Proto by na přírodní zahradě, která se jim snaží vyjít vstříc, měly kvést hmyzosnubné, medonosné rostliny pokud možno stále, včetně těch velmi časných. Samičky a později dělnice nosí rostoucímu potomstvu na proteiny bohatý pyl. Pro svůj energeticky poměrně náročný let pak potřebují sladký nektar.

První pomoc vyčerpanému čmeláku

• Pokud najdeme čmeláka, který není schopný vůbec vzlétnout, možná mu došly síly z nedostatku potravy.
• Vložíme jej proto do skleničky, kam na dno přidáme kapku cukerného roztoku, vršek přikryjeme gázou.
• Až čmelák opět nabere energii začne poletovat, vypustíme jej na vhodném místě.
• Čmelákům také můžeme vyrobit úlky – na jaře hledají oplozené  samičky, jež přezimovaly, vhodnou dutinu k založení kolonie.

Postavte čmelákům domeček

Osvědčený návod na čmeláčí úlky nám zaslal náš čtenář, který se „chovem“ čmeláků zabývá již padesát let – přinášíme vám zkrácený návod.

Čmeláčí úlky Josefa Horáka ze Sobotky

• Úlky by měly mít vnitřní prostor nejméně 22x18x25 cm a vletový otvor 10-12mm pro malé čmeláky, větší druhy pak potřebují rozměry 25x25x30 cm a vletový otvor 24-26 mm.
• Na otvor nasadíme kolem 10 cm dlouhý kousek rourky či hadice.
• Úlek může být i z dřevotřísky či silnější lepenky, pokud bude v suchu pod střechou.
• Do poloviny se vystele stařinou, v rohu nesmí chybět nádobka na zvlhčování vzduchu, naplněná vodou a vloženým kouskem hliněné tašky.
• Pokud připravujeme úlky, dbáme na to, aby se do nich nedostali  mravenci.
• Samičku, která zjara hledá hnízdo v různých spárách, necháme vlézt do skleničky, kterou poté přiložíme k úlku a když do něj přelezla a na chvíli otvor zašpuntujeme, aby měla klid se rozmyslit, zda se v úlku usadí.
• Pozor na to abychom omylem neodlovili a úlek nenabízeli samičce, která již nějaká má. Hledající samičku poznáme tak, že létá pomalu a klikatě nízko při zemi a květů si nevšímá. Samička, jež usilovně sbírá nektar a pyl buď již hnízdo má, nebo se probudila před nedávnem, musí nejprve načerpat energii a hnízdění přijde na řadu až později.
• Pokud samičku ponecháme v úlku „zazátkovanou“ více hodin, musíme do úlku vložit i malou nádobku s cukerným roztokem.

Úlky pan Horák zhotovoval i z pětilitrových plechovek, do kterých dal nové dno 5cm do výše 5 cm a mezi ně vlil vodu, ze které vlhkost vzlínala do dutiny úlku po proužku hliněné tašky. Stěny obložil pomocí menší láhve, později vytažené, stařinou a vymazal řídkou cihlářskou hlínou. Po zaschnutí vytvořil ještě vletový otvor, na dno dutiny vložil stařinu a vršek přikryl.

Autor Jana Bucharová.