Hortenzie vhodné do našich zahrad

Hortenzie dorůstají na zahradách obvykle výšky 1 až 1,5 metru, záleží na druhu. Některé však vyšplhají až do výšky a šířky 3 metrů. Popínavá hortenzie řapíkatá dokonce zamíří i 20 metrů nad zem! Asi nejznámější a nejrozšířenější u nás je hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla). Kromě ní se pěstuje také:

  • hortenzie pilovitá (Hydrangea serrata)
  • hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata)
  • hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris)
  • hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens)
  • hortenzie drsná (Hydrengea aspera)
  • hortenzie kosmatá (Hydrangea heteromalla)
  • hortenzie dubolistá (Hydrangea quercifolia)
  • hortenzie Sargentova (Hydrangea sargentiana)

Většina druhů kvete bíle, ale některé (zejména hortenzie velkolistá), mají květy také v modré, červené, růžové, světle fialové nebo tmavě fialové barvě, na trhu se průběžně objevují nově vyšlechtěné kultivary.

Výběr stanoviště pro hortenzie

  • Hortenzie vysazujeme na světlé stanoviště chráněné před prudkými větry a průvanem.
  • Snesou slunce, ale s mírou. Nejlépe rostou v polostínu, zvládnou i stín.
  • Vyžadují vydatnou zálivku, ale nikoli stálé přemokření. Pozor na kvalitu vody, ideální je měkká dešťová.
  • Výživná a kyprá půda s příměsí rašeliny a zetlelého kravského hnoje, jehličnaté hrabanky či listovky je podmínkou zdárného růstu a vývoje rostlin, kvalitního a bohatého kvetení.
  • Některé hortenzie je vhodné chránit před mrazy rašelinou, hoblinami, listím a chvojím nebo větší vyztuženou lepenkovou či polystyrénovou bednou.

Jak získat modrou hortenzii?

Při nákupu se můžeteme zajímat o kultivary, které mají výrazně modrou barvu. Změnu barvy květů z růžové na modrou způsobuje působení volných iontů hliníku na delphinin (barvivo obsažené v květech). Pokud máme růžově kvetoucí kultivar hortenzie, ale chceme docílit modrého vybarvení květenství, přidáváme do půdy kamenec hlinitoamonný v množství asi 5 kg na 1 m3 substrátu. Kamencem rostliny zaléváme i během nakvétání. Volné ionty hliníku reagují s barvivem a mění jeho odstín. Dále můžeme využít speciální hnojivo pro modré hortenzie (vyrábí se v rozpustné i tekuté formě). Kromě hliníku, který ovlivňuje barevnost květů, obsahuje také další důležité živiny.

Nejznámější a nejpěstovanější hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) roste nejlépe v kyselých, rašelinohlinitých půdách s půdní reakcí pH 3,5-4,5. Půdní reakce má také zásadní vliv na vybarvení květů.

  • V půdě s pH 3,5-4,5 se druhy a kultivary s růžovými a červenými květenstvími složenými převážně ze sterilních květů zbarvují domodra.
  • V půdách s reakcí pH 5,5-6,0 se vybarvují květenství dorůžova a dočervena.
  • Neutrální reakce pH (kolem 6,5-7,0) ovšem už hortenziím škodí. Dochází k chlorózám, tj. žloutnutí listů.

Některé druhy a odrůdy mění během kvetení barvu. Stárnutím květenství například z bílé hortenzie po červenou a zelenou nebo z modré a růžové po bordó, fialovou a zelenou, dokonce můžeme najít na jednom keři květy v barvě růžové, modré i fialové.

Proč hortenzie nekvetou?

U hortenzie velkolisté řezem odstraňujeme pouze suché a překrývající se větve, dále větve slabé a odkvetlé, a to zásadně na jaře. Pro vytvoření silných květních pupenů řežeme keře od května do poloviny června nad 3. až 4. očkem (pupenem). Výhony, ukončené květním pupenem nesmíme na jaře odstraňovat, protože květní pupeny se zakládají již v předcházejícím roce.

Snížené kvetení hortenzie velkolisté může být způsobeno:

  • nevhodným řezem
  • zmrznutím vrcholových květních pupenů v tuhé zimě
  • špatnou výživou a pěstováním v alkalické (vápenité) půdě

U hortenzie latnaté nebo stromečkovité naopak řežeme každoročně jednoleté výhony hluboko, přibližně na jedno až dvě očka.

Hnojení hortenzií

  • Hortenzie hnojíme každoročně a pravidelně kombinovanými hnojivy bez vápníku a přidáváme dostatek humusu a rašeliny.
  • Dbáme na vyváženou výživu a nepřehnojujeme dusíkatými hnojivy, aby nové letorosty dobře vyzrály a v zimě nenamrzaly.

Suchá květenství hortenzií - zimní ozdoba zahrady i bytu

Mnohé hortenzie udržují zaschlá květenství přes celou zimu na keřích i po opadu listí. Je jen na vás, zda je necháte venku na rostlinách, nebo zda jimi ozdobíte byt jako dekorací.

Květenství hortenzií vyrůstají na jednoletých výhonech. Nejoblíbenější jsou hortenzie s kulovitými květenstvími o průměru až 30 cm, velmi půvabné však jsou i hortenzie s latami květů kuželovitého tvaru nebo jemným, téměř krajkovým květenstvím, která mají po obvodu květy sterilní s velkými okvětními plátky a uprostřed květy drobné fertilní (plodné). Sterilní květy mají čtyři korunní plátky, jsou však již i odrůdy s větším počtem plátků a květy jsou poloplné nebo plné.

Barva květů může být v odstínech bílé, žluté, růžové, červené, temně červené, světle až tmavě modré a fialové. Jsou i odrůdy s kombinací těchto barev.

Stanislav Peleška radí jak pečovat o hortenzie

  • Dejte pozor na nadbytek oslunění − může přivodit popálení listů v podobě hnědých skvrn
  • Na zimu hortenzie zabezpečte aspoň deseticentimetrovou vrstvou mulče –lehkého kompostu nebo suchého listí a ještě překryjte větévkami chvojí.
  • Výhony nesestříhávejte na podzim, ale až na jaře po vyrašení nových výhonů.
  • Přes léto hortenzii důkladně zalévejte, ale nepřemokřete, a přiživujte dobrým kompostem.
  • Nikdy nepřidávejte vápenec, rozmezí kyselosti půdy má být pH 4,5 až 5,5. Dbejte, aby půda byla propustná.
  • Pokud je to možné, u pokojových hortenzií snižte během kvetení teplotu prostředí k 15 °C. Květy déle vydrží.
  • Chcete-li zmodřit květy hortenzií růžových, zalévejte rostlinu1% roztokem kamence jednou až dvakrát týdně po dobu asi 6 týdnů.
  • Vyzkoušejte pokojové pěstování některého z hrnkových druhů hortenzie, které byly vyšlechtěny z hortenzie velkolisté. Do interiéru jsou vhodné i hortenzie latnaté.
  • Nezapomeňte, že pokojové hortenzie jsou náročnější na teplejší přezimování (v rozmezí 15 až 18 °C).
  • Dopřejte pokojovým hortenziím letnění od začátku června do příchodu prvních podzimních mrazíků.
  • Při přemístění rostliny z interiéru ven je postupně otužujte proti přesvětlení.

Ing. Tomáš Foral