Přesně to je případ zahrady u rodinné vily v pražském Podolí. Dům byl postaven a zahrada založena v 30. letech minulého století a soužití obou tedy trvá již osm desetiletí. Stejného věku je muž, který se o zahradu stará, lékař–specialista, nyní již na odpočinku. Dá se říci, že on a zahrada vlastně tvoří sourozenecký pár. Mírně svažitá zahrada o rozloze 1345 m2 je obrácena k západu a má především relaxační a okrasnou funkci pro tři generace obyvatel rodinného domu. Přes západní expozici však od jarních do podzimních měsíců na zahradu svítí slunce již od dopoledních hodin.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Magnólie, rododendrony a exploze vůní
„Nejstarší rostlinou, kterou tu máme, je magnolie, která brzy v květnu rozkvétá krásnými bílými květy. Pamatuji ji již jako vzrostlý strom,“ říká majitel a zahradník v jedné osobě. „Velmi stará je také dracena, kterou občas přenášíme na zimu do domu. Největší naší chloubou jsou pak rododendrony, ronďásky, které v druhé půli května vždy bohatě rozkvétají rudými, růžovými a fialovými květy, a samozřejmě i azalky, které ve stejné době nasazují krásné bílé a oranžové květy. Daří se jim zde přímo velkolepě, na jaře je to doslova exploze barev a vůně. Přitom nevyžadují výjimečnou péči. Potřebují jen pravidelně zalévat, vodu bereme ze zvláštního hydrantu bez poplatků za stočné. Rododendronům je také třeba odlamovat odkvetlá květenství, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly tvorbou semen, a aby další sezonu opět bohatě rozkvetly.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Krása trvalek i travin
Z okrasných rostlin dále pěstujeme růže, pivoňky, tulipány, modřence, rozchodníky i kosatce. Nově jsme také vysadili okrasné trávy, které jsme získali v Dendrologické zahradě v Praze–Průhonicích, kde rádi hledáme pro naši zahradu inspiraci.“
obrázek z archivu ireceptar.cz
Domov ořešáků, borovic, střemch a zlatého deště
Pokud jde o stromy, na zahradě se daří dvěma ořešákům. Mají na zahradě tak příznivé podmínky, že i v letech, kdy jinde jarní mrazíky ořešáky zle poznamenaly, naše nasadily a poskytly hojnou sklizeň plodů. Možná i proto, že zahradu kryjí borovice, které jsem vysázel u severního plotu. Stará meruňka již dožívá a její štafetu úspěšně přebírá nově vysazený mladý stromek, kterému se na zahradě daří. U ‚horního‘ plotu se výborně
daří střemše a pravému zlatému dešti a z obou stran jim dělají ‚stráž‘ tříčlené ‚stromové hlídky‘ — v severním rohu dvě vrostlé borovice a smrk, v jižním pak tři ztepilé stříbrné smrky.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Potěcha oka, duše i užitek
„Kromě potěchy oka a duše zahrada nabízí i trošku něčeho na zub. K jižnímu plotu jsem vysadil beztrnné ostružiny a maliny, aby měla co mlsat vnoučata, na několika menších záhonech pěstujeme třeba rajčata nebo jinou zeleninu, abychom měli v kuchyni čerstvé vitaminy. Přestože bydlíme ve čtvrti vilek, před domem vede poměrně rušná ulice. Tak jsem k plotu, který ji odděluje od zahrady, vysadil přísavník čili psí víno. Plot hustě obrostl a kromě toho, že tato přirozená zelená stěna skvěle vypadá, zahradu také chrání před hlukem a prachem z ulice a výborně ji odděluje i vizuálně. A že kvetoucí psí víno na jaře krásně voní, to už je taková třešnička na dortu.“
