Iwanagara aneb čtyři orchideje v jedné

Řadím se mezi nadšence, kteří obdivují orchideje rodu Cattleya a jejich hybridy. Těm se však v mé sbírce nedaří. Ať jsem se snažil sebevíc, každá nová Cattleya nejen že nekvetla, ale chřadla a postupně mě všechny opouštěly. Náhodou jsem našel skvělou náhradu jménem Iwanagara Apple Blossom.

Orchideu s tajemným jménem Iwanagara jsem objevil v jednom zahradnictví, kde mi ji paní zahradnice doporučila a do nebes vychválila. Byla to silná rostlina, cena byla také příznivá a tak jsem neodolal. Časem se ukázalo, že to byla velice dobrá volba. Orchidea po boku ostatních chřadnoucích Cattlejí vzkvétala, krásně rostla a dokonce i bez přisvěcování brzy na jaře vykvetla. Nabídka kultivarů je u nás celkem slušná, takže jsem si pořídil ještě dvě v jiné barvě.

Orchidea, která toleruje i pěstitelské chyby

Narazíte-li na Iwanagaru, můžete sami vyzkoušet, jak snadno lze tuto orchideu pěstovat klidně i v bytové kultuře. Jde o celkem vzrůstnou orchideu. Pahlízy mohou dorůstat až 20 cm a listy asi o 10 cm více. Listů bývá na pahlíze 2 až 4. Květní stvol dlouhý až 20cm (většinou kolem deseti) vyrůstá z vrcholu pahlízy. Výhodou této hybridní orchideje je nenáročná péče, kterou zvládne i začátečník.

Iwanagara Apple Blossom

Divokou Iwanagaru v přírodě nenajdete. Je to kříženec, který vznikl jako mezirodový hybrid rodů původem z Jižní Ameriky - Brassavola, Cattleya, Diacrium a Laelia. Většina šlechtitelů se křížením snaží získat od rodičů svých výpěstků co nejlepší vlastnosti. V tomto případě se to myslím podařilo na výbornou. Rody Brassavola a Cattleya předaly rostlině krásný tvar a barvu květů, rod Laelia přinesl dlouhou trvanlivost a Diacrium zvýšilo počet květů v květenství. Ovšem nejen vlastnosti předané květům jsou výhrou u tohoto hybridu. Stejně tak dobrý růst, tolerance k horšímu prostředí a pěstitelským chybám. V neposlední řadě ochota k nakvétání činí z Iwanagary vhodnou orchideu nejen do skleníku, ale i do rodinných domků na okno a dokonce i do suchých panelákových bytů.

Z květů se můžete těšit přes dva měsíce

Doba kvetení Iwanagary připadá na jaro a začátek léta. Silné rostliny mohou kvést i více jak dva měsíce, což u Cattlejí není zvykem. Vonných květů je v květenství obvykle 3 až 5, ovšem i 10 není výjimkou. Zajímavé je i to, že rostlina někdy tvoří květní pochvy a někdy nikoli, v obou případech pahlízy kvetou. Pokud se tato ochrana květních stvolů vytvoří, zpravidla zasychá před vyrašením květního stvolu a je dobré ji opatrně odstranit. Stvol pak bude moci bez problémů růst a nehrozí jeho deformace. Jen pozor na jeho poškození při odstraňování.

Květy jsou jsou atraktivní nejen pro svůj vzhled, ale také vůní. Sladkou vůní, především za slunných dnů v odpoledních hodinách, lákají své opylovače.

Jak o Iwanagaru pečovat?

zálivka – měla by být pravidelná. Zalévám vždy, až když substrát oschne, což je asi jednou týdně. V lednu a únoru zálivku trochu snížím. Rostliny nerosím.
hnojení - hnojím v průběhu růstu hnojivem pro orchideje, na podzim přidávám do zálivkové vody (používám dešťovku) slabou dávku kvašených slepičinců, ty podporují dobré nakvétání rostlin.
světlo - požadavky na světlo jsou vysoké, ale přisvěcování není nutné. Iwanagary mám umístěné na jižním okně a od března stíním záclonou. Po zmrzlých mužích orchideu přestěhuji ven pod pergolu směřující na jih, kde je částečně stíněna střechou, ale i tak na dostatečně světlém místě.
teplota - v době vegetace převyšuje 22 °C ve dne a v noci neklesá pod 18 °C. V lednu a únoru teplotu snižuji asi o čtyři stupně. V tuto dobu dbám na snížení zálivky, aby nedošlo k napadení houbovými chorobami.
substrát – vhodný je hrubší korový s přídavkem dřevěného uhlí. Své Iwanagary jsem zasadil do plastových košíků pro vodní rostliny. Tak ke kořenům tak může dobře vzduch a substrát lépe prosychá.