Nejžádanější a také nejčastěji pěstované jsou velkokvěté kultivary. Dlouhé a křehké výhony se vzájemně proplétají, proto liány plaménku nutně potřebují opěrnou konstrukci. Je na nás, zda bude z drátů nebo pletiva, zda to bude treláž (husté mřížoví z latí), sloupek, pergola či jiný podobný prvek.

Kde se plaménku bude dařit?

Plaménky jsou náročné na stanoviště. Mělo by být chráněné před větry, nadzemní část by měla mít dostatek slunce, spodní část kořenového krčku u půdy musíme naopak před sluncem chránit třeba předsazením nízkých, zakrsle rostoucích dřevin, případně trvalek i letniček.

Pokud vysazujeme plamének ke zdi, volíme jihovýchodní nebo jihozápadní stranu, a pokud je rostlina vysazena v deštném stínu, dbáme během celého léta na dostatečnou zálivku.

I na půdu mají plaménky vyšší nároky – zvláště skupina odrůd pocházející z křížení (Clematis lanuginosa, C. viticella, C. tangutica, C. jackmanii), které se vyznačují slabším růstem. Vyžadují živnou, hluboko zpracovanou propustnou půdu vylepšenou prohnojeným kompostem a přiměřeně bohatou na vápník. Klematis určitě neporoste v půdě těžké, jílovité, studené, mokré ani suché.

Nákup a výsadba sazenic

  • V prvním roce musíme zvláště v létě plaménky pravidelně a vydatně zalévat. Nejvhodnější doba pro sázení plaménku je jaro.
  • Vybíráme nejméně dvouleté sazenice s pevným kořenovým balem a se dvěma i více výhony, které by měly být narostlé alespoň do výšky 60 cm, měly by být vyvázané k hůlce a neměly by být polámané.
  • Sazenice vysazujeme o 10 až 15 cm hlouběji, než rostly v kontejneru, a to proto, aby naroubovaná část kultivaru vytvořila vlastní kořeny a jako pravokořenná rostlina se stala méně závislá na původní odnoži; tím pádem bude i odolnější.
  • Půdu kolem rostliny je vhodné pokrýt vrstvou částečně rozloženého prohnojeného kompostu, aby země příliš nevysychala. Na podzim pak kompost zaryjeme.

Zimní ochrana mladé rostliny

Na zimu je dobré přikopčit rostliny okolní půdou, kolem navrstvit suché listy a smrkovými větvemi nebo rákosovými rohožemi zakrýt výhony na opoře, po které se plamének pne.

Druhý rok po výsadbě zapravíme na podzim do půdy živný, humusem bohatý kompost. Pokud bude v půdě dostatek humusu, stačí pak jen vždy na jaře plamének přihnojit kombinovaným hnojivem typu NPK s obsahem stopových prvků.

Řez je základ bohatých květů

Při jarní výsadbě zkrátíme výhony u velkokvětého plaménku na spodní pár oček od země. Rostlinu je vhodné sázet tak hluboko, aby první pár oček byl pod zemí, plamének je tak lépe chráněný a snáze se obnoví, pokud nadzemní výhony zmrznou nebo se polámou.

Druhý rok po výsadbě seřízneme rostlinu hlubokým řezem na první spodní pár oček, čímž posílíme mladé letorosty. Ty včas rozprostřeme po opoře a přivážeme je dřív, než se stačí svými úponky přichytit na nevhodném místě. Snažíme se letorosty navést již v době, kdy jsou ještě v zeleném bylinném stavu a nejsou vzájemně propletené. Zdřevnatělé výhony už jsou velmi křehké a snadno se lámou.

Během vegetace můžeme slabší letorosty vystříhat, aby se vzájemně nezapletly. Velkokvěté plaménky kvetou na silných letorostech, které vytvářejí postranní květní větvičky, a proto je každoroční řez nezbytný.