24. 8. 2009

Jak mravenci chovají mšice

Máte na zahradě spoustu užitečných slunéček, ale mšic kupodivu zůstává na rostlinách stále hodně? Možná je chrání mravenci – před slunéčky i dalším nebezpečím. Starají se o ně, přenášejí je z rostliny na rostlinu… dojí je, občas nějakou porazí. Zemědělství totiž vynalezli mnohem dříve, nežli lidé!

Mravenci už vynalezli války, otroctví, i zemědělství. To pěkně jako my dělí na rostlinné, kdy v hloubi mravenišť pěstují houby, a živočišné. Tedy, ne všechny druhy mravenců provozují všechna odvětví – jsou to specialisti. Chov mšic je  odvětví, které často provozují i na vaší zahradě. Mšicím se pak daří, což pro zahrádkáře zrovna výhodné není – při bližším pohledu je ale toto hospodářství přímo fascinující!

Mravenci a mšice (trofobionti)

Mšice plné medovice

i

Jedna mšice vyprodukuje za den  0,5 - 0,8 mg medovice. Jedno společenství mravenců obhospodařuje tolik mšic, že za jednu sezónu může získat až 500 kg medovice, což znamená až 75 kg čistého cukru!

Mšice sají rostlinné šťávy tak pilně, že všechny přijaté cukry nestihnou strávit. Ze zadečku je pak vylučují v podobě sladké husté medovice. Je výživná a dobrá. Mravenci proto začali mšice „dojit“ již desítky milionů let před neolitem, kdy na svět přišli první lidští zemědělci. Medovice může tvořit až polovinu mravenčího jídelníčku, některé druhy jsou již na chovu mšic zcela závislé.  S prostým honěním a olizováním mšic se však nespokojí.

  • Svá chovná zvířata chrání před predátory – ani dravé slunéčko nemá proti několika mravencům šanci a na mšici si musí nechat zajít chuť.
  • Mšice také přenášejí na místa, kde je dostatek potravy, vybírají pro ně nejlepší rostliny a jejich nejšťavnatější části a přímo na ně je věší.
  • Když se celá mravenčí kolonie stěhuje, svoje mšice si odnáší s sebou.
  • Některé druhy mravenců dokonce opatrují vajíčka mšic přes zimu v mraveništi a starají se i o larvy mšic - na jaře je vynesou na nejlepší a nejšťavnatější rostliny, přenášejí je sem a tam, čistí je.

Pěkně ochočený hmyz

Mravenci si své dojnice jak se patří vycvičili – stačí jim na mšici poklepat tykadlem, aby začala okamžitě vylučovat medovici. Zdá se také, že chodidly vylučují látky, které na mšice působí sedativně – mšice jdoucí ve stopách mravenců byly při pokusech znatelně pomalejší. Přesto někteří mravenci mšicím pro jistotu i odstraní křídla, aby je snad nenapadlo z dobrého bydla uletět.

Mravenci a mšice (trofobionti)

Podzemní stáje žlutých mravenců

Na našich loukách a pastvinách především nižších poloh je velmi hojný mravenec žlutý (Lasius flavus). Spatříte jej však teprve při vyrušení z podzemních hnízd – obrovské kolonie žijí skrytě podzemí.  Jsou na některých místech tak četné, že nebylo zcela jasné, jak se mohou uživit. Záhada byla vyřešena objevem podzemního chovu mšic!

  • Mravenci zde pečují o různé druhy  kořenových mšic, které rovněž produkují medovici. 
  • Bylo také zjištěno, že každý mravenec má svou mšici – tedy že počet chovaných mšic a mravenců je přibližně stejný.
  • Mravenci se o mšice pečlivě starají, dojí medovici, ale létě, kdy kvůli rozmnožování potřebují zvýšený přísun bílkovin, jdou některé mšice na porážku. Nepřipomíná vám to něco?

My máme krávy a ovce, mravenci mají trofobionty

Mravenčí „domácí zvířata“ se souhrnně nazývají trofobionti. Mšice jsou nejčastější a nejhojnější, ale podobně mohou  mravenci chovat i mery, červce, puklice, či dokonce housenky motýlů z čeledi modráskovitých, které rovněž vylučují sladké výměšky. Zdálo by se, že housenka je trochu moc velkým chovným zvířetem, ale mravenci ji společnými silami klidně přenesou na noc do mraveniště  a ráno zase ven „na pastvu“.

Až na výjimky, jakou je porážka na maso, mají z mravenčího zemědělství prospěch i chovaná zvířata. Žijí tak v zájemném, oboustranně výhodném vztahu, takzvaném mutualismu. O své trofobionty se totiž starají tak dobře, že bychom si jako lidé z nich často mohli vzít příklad. Jejich zemědělství je ekologické!

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: šestplusšest = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

mravenci x mšice

(VWPsQNuDW_vC2Zl6JT8y1YsVVt%vV94Vj7aPZYTw), 9. 9. 2014, 16:54

Znamená to, že mravenci, protože si "pěstují" mšice ve velkém, nám velice škodí, a že bysme je měli hubit? Čím nám jsou vlastně užiteční? Snad tím, že nám můžou být vzorem svou pílí? Děkuji za fundovaný názor.

RE: mravenci x mšice

(František), 9. 9. 2014, 17:58

A čím jsme my užiteční mravencům? A čím je nám užitečný pan Vokálek? Živočichy, kteří nám ujídají úrodu, můžeme regulovat. Ale myslet si, že pokud nám užiteční nejsou, nemají tu na Zemi pomalu co pohledávat, to je velmi sebestředné. Nu, můžete klidně hubit mravence a otrávit si přitom celou zahradu, oni se stejně vyhubit nedají - na jejich pílí, disciplínu a dokonalou organizovanost totiž nestačí ani naše jedy.

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS