Jak pěstovat klokoč a sklízet krásné klokočí?
13. 3. 2013

Jak pěstovat klokoč a sklízet krásné klokočí?

Klokočí je známé díky písničce, ale klokoč je keř poměrně neznámý. Je však velmi pohledný a zajímavý. Můžete ho pěstovat na zahradě, sklízet krásné plody a vytvořit z nich třeba náhrdelník.

Většinou se začíná: Již staří Římané… My se ovšem budeme držet raději doma a prohlásíme: Již staří Slované. A tvrzení je to velice pravděpodobné. Klokočí z období 9. století našeho letopočtu se totiž podařilo najít při archeologických vykopávkách v Mikulčicích.

Po babičce klokočí…

Klokočí je u nás velmi populární i díky Suchého písničce Po babičce klokočí a po tmě strach… Víme však všichni, o co vlastně jde? Stručně řečeno: Klokočí jsou semena keře klokoče zpeřeného.

České slovo klokoč se odvozuje od slova klokotati, protože zralé tobolky chřestí – klokotají ve větru, jak se v nich hýbou semena. Mnohá jména obcí nebo jejich částí jsou od klokoče odvozená: např. Klokoč (u Litoměřic), Klokočí (u Semil, u Hranic na Moravě, u Tišnova), Klokočná (u Říčan a u Benešova), Klokočov (u Chrudimi, u Milevska a u Vítkova na Moravě) nebo Klokočovská Lhotka (u Chrudimi).

Klokoč zpeřený v naší přírodě

Do čeledi klokočovitých (Staphyleacae) se řadí 5 rodů s více než 40 druhy. Rod Staphylea, který jediný se u nás pěstuje, obsahuje 12 klokočů rostoucích v Asii, Severní Americe, Evropě a dokonce i v Peru. U nás se daleko nejčastěji setkáme právě s klokočem zpeřeným (Staphylea pinnata).

 klokoč zpeřený (Staphylea pinnata)

Tento druh se původně vyskytoval ve střední a jihovýchodní Evropě, v Malé Asii, na Kavkazu a izolovaně v Sýrii. Nejsevernější lokality jeho výskytu jsou ve středním Polsku. U nás je tato dřevina původní jen na jižní Moravě na území od Znojma a Brna po Bílé Karpaty.

V Čechách některé lokality také působí přirozeně a klokoč se v nich udržuje samovolně výsevy, ale jsou to s velkou pravděpodobností místa ovlivněná člověkem, byť to bylo již v dávné době. Klokoč byl vysazován již od konce 16. století nejen pro semena, ale i pro dřevo ceněné v řezbářství. Keř můžeme vídat růst v širším okolí Polabí a Posázaví, výskyt je zaznamenán třeba na Střemošinské stráni na Chrudimsku, na vrchu Chotuc u Křince na Nymbursku, na vrchu Oškobrh u Poděbrad, na Pelinách u Chocně, ve vesecké bažantnici u Jičína, kdysi i na Medníku u Pikovic nedaleko Jílového u Prahy i jinde.

Jak klokoč vypadá?

Klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) je vyšší, poměrně nenápadný a ne příliš hustý keř s pruhovanou borkou.

  • Dorůstá výšky až 5 m a poněkud připomíná bez černý.
  • Listy jsou lichozpeřené, dvou až tříjařmé; tedy s 5 až 7 široce eliptickými, až vejčitými lístky.
  • Květy jsou pětičetné, nevelké, zvonkovité, bílé (někdy s načervenalým nádechem), vonné.
  • Dlouze stopkatá květenství (laty) volně visí dolů; tedy jsou nící. Klokoč kvete v květnu.

květy klokoče

Klokočí na růžence, náramky i obrázky

Plody jsou nafouklé, bělavě světlezelené (později hnědé) nepravidelně vejčité tobolky. Značně kolísající velikost se pohybuje kolem 30 mm. Plody jsou lehké, ve vodě plavou. Jedna tobolka obsahuje nejčastěji 1 semeno (z 67 %), z 20 % pak semena dvě. Méně často nacházíme v jednom plodu počty vyšší až do pěti semen; případně i plody bez semen.

Semena jsou soudečkovitá, leskle hedvábně světle hnědá. Během skladování semena tmavnou a již i po roce mohou být hlavně ve vlhku i šedohnědá. Jsou velká 9 až 12 mm podle množství vláhy v jednotlivých letech. Tisíc semen v našich podmínkách má průměrně hmotnost 362 g; kolísání (12 let sledování) je 232 až 576 g.

Semena vždy lákala k dekorativnímu využití. Vypadají pěkně jen tak položená na misce, ale i nalepená jako obrázek. Historický původ spjatý s křesťanstvím pak mají růžence. Semena pro navlékání do náhrdelníků a náramků je ovšem nutné provrtat, což vzhledem k jejich tvrdosti není snadné. Kdysi se to dělalo vyškrabováním jehlami, dneska jistě použijeme spíš elektrickou vrtačku.

plody klokoče

Jak klokoč pěstovat?

V přírodě roste klokoč zpeřený v nížinách a na teplých pahorkatinách ve světlejších dubových či habrových lesích; často společně s babykou, lískou, jasanem, lípou, dřínem, brslenem či ptačím zobem. Ideální stanoviště pro klokoč je na okrajích lesů a na pasekách. Upřednostňuje půdy bohaté živinami a humusem, vápenité, vlhké, ale vydrží i sucho kamenitých strání a výsluní.

  • I když klokoč pochází z teplejších podmínek, než jaké panují v našich průměrných pahorkatinách, je i u nás dřevinou otužilou, nenáročnou a nenamrzající.
  • Obvykle mu stačí půda hlinitá, zahradní, nesléhavá s dostatkem humusu a neutrální reakcí.
  • Vhodnější stanoviště je sušší než přemokřené.
  • Ideální je polostín, na slunečním úpalu roste velmi zvolna.

Uplatnění na zahradě

Klokoč zpeřený je pozoruhodnou zajímavostí, kterou můžeme zpestřit výsadbu dřevin ve větší zahradě i v parku. V období květu je vhodné pozorování zblízka, na podzim je působivý i celkový pohled na keř, jenž je často již bez listů, ale ještě s tobolkami. Klokoč může doplňovat skupiny stejně vysokých keřů. Nehodí se pro tvarování řezem nebo použití do tvarovaných živých plotů. Není ideální ani jako solitéra, protože keře jsou brzo v dolní části holé („nohaté“) a nepůsobí vzhledně. Proto před něj vysazujeme jiné kvetoucí nižší dřeviny jako třeba brsleny, kolkvície či nižší kdoulovce. Okolnost, že keře klokoče nejsou dole zavětvené, je možné i dovedně využít. Pěkné jsou pod nimi porosty na jaře kvetoucích bylin – jaterníků, prvosenek, plicníků, čemeřic a mnoha dalších rostlin vyžadujících určité přistínění. Z drobných zatahujících cibulnatých a hliznatých rostlin jsou to sněženky, bledule, krokusy, dymnivky, talovíny, ladoňky, ladoničky či puškinie. Těmto bylinám se bude v listovce výborně dařit a mnohé provázejí klokoč i v oblasti původního výskytu.

plody klokoče

Klokoč se množí nejlépe semeny

Klokoč zpeřený stojí trochu neprávem stranou zájmu pěstitelů. Vegetativní množení je snad možné letními řízky z předrychlených matečných rostlin, ale běžně se neprovádí. Také červnové pohřížení letorostů nepřinese patrně efektivní výsledky. Klokoč zpeřený proto takřka výhradně u nás množíme generativně – tedy ze semen.

S plodností nebývají u tohoto druhu problémy. Na každém dorostlém keři v kultuře i ve volné přírodě se objevují takřka každý rok stovky plodů. Sklízíme je od konce září do poloviny října. Počkáme, až mají plody samy tendenci opadávat. Při pozdním sběru nás ovšem mohou předběhnout veverky – a také se plody na zemi pod listím hůř hledají.

Podzimní výsev

Ani získávání semen ze suchých plodů není složité – stačí je vyluštit. Semena ovšem nelze dlouho skladovat, zejména ne v suchém a teplém prostředí. Je proto třeba vysévat je ihned na podzim, nebo použít studenou stratifikaci.

Vzhledem k tomu, že semena neujdou pozornosti hlodavců (co nezničí, to přestěhují), vřele doporučuji vysévat do umělohmotných přepravek. Vhodný je jakýkoliv lehký substrát s neutrální reakcí (např. standardní kůrorašelinový typu A nebo B). Po převrstvení pískem nebo směsí písku a perlitu se semena dostanou asi 2 cm hluboko. Maximální hustota výsevu by měla být 1000 semen na 1 m2, tedy asi 250 semen na přepravku, jinak si semenáče příliš konkurují a jsou slabé. Výsevy zalijeme.

Stratifikace semen

Pokud se rozhodneme pro stratifikaci, je nutné najít na dobu asi pěti měsíců (listopad až březen) prostředí se stabilní teplotou 2 až 4 °C. Při menším množství semen dobře poslouží chladnička. Semena protřepeme s vlhkým perlitem (přebytečnou vodu necháme odkapat) a naplníme jimi mikrotenové sáčky již v množství, které budeme potřebovat na jednu přepravku. Ven pak celý obsah vyséváme v dubnu stejným způsobem jako na podzim.

Dopěstování vzešlých rostlin

Musíme se smířit s tím, že výsevy klokočí pravidelně přeléhají. Na jaře u podzimního i jarního stratifikovaného výsevu tedy nevzejde nic. Teprve příští jaro nastává hromadné a dosti vyrovnané klíčení. U podzimních výsevů vzchází v popsaných podmínkách 20 až 40 % semen, při studené stratifikaci je to i 50 %.

Mladé rostliny intenzivně zaléváme, přihnojujeme a zpočátku stíníme. Vyzvednutí z přepravek pro dopěstování ve volné půdě nebo i v kontejnerech přichází v úvahu zpravidla až po třech letech od sklizně, kdy většina rostlin dosáhne výšky 15 až 20 cm při průměru kořenového krčku 3 až 4 mm.

Klokoč zpeřený žádá po pěstiteli velkou dávku trpělivosti. Semena klíčí zdlouhavě, rostliny po výsadbě dorůstají jen zvolna do konečné velikosti. Odmění se nám však tím, že na jednom místě vydrží desítky let.

Autor Jiří Žlebčík.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: osmmínuspět = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

klokoč zpeřený

(VWPsQNus7.AkQNs6JyvjFo), 25. 8. 2016, 09:37

Dobrý den. Chci se zeptat zda se dá klokoč zpeřený tvarovat řezem a na jakých letorostech kvete - nových, či starých?

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS