Málokterý strom se dožívá tak vysokého věku jako olivovník. V přírodě roste v kamenité chudé půdě, a to velmi, velmi pomalu. Nepříznivému klimatu odolá díky hlubokým kořenům a obdivuhodné schopnosti regenerace.
Olivy plodí až půlstoleté stromy
Olivovník patří do skupiny stálezelených dřevin. Má hustou korunu s úzce kopinatými stříbrošedými listy, které jsou na líci matně tmavozelené až šedozelené a z rubu šedobíle nebo hnědavě bíle chlupaté. Na přelomu dubna až května olivovník kvete drobnými květy schovanými v úžlabních latách. Květy velice intenzivně až nepříjemně voní. Plodem je známá oliva s velmi tvrdou peckou a tuhým oplodím. Většina olivovníků začíná plodit až po padesáti letech po vysazení. Olivovník přežije sucho i požár.
Olivovníky se dožívají úctyhodného věku
Pěstování
Stromy jsou velmi nenáročné jak na péči, tak i na složení zeminy.
- Substrát je poměrně snadné namíchat; olivovník se spokojí se směsí kypré zahradní zeminy a písku v poměru 1:1, nezapomeneme na kvalitní drenáž.
- Olivovník v přírodě nikdo nezalévá, a přece se mu daří. Vydatná zálivka mu spíš uškodí, proto je lepší zalévat jej jen občas, když je na listech patrné, že trochu vody neuškodí.
- Sucho a teplo jsou pro olivovník přirozené podmínky. Čím víc chráněné a teplejší stanoviště mu dopřejeme, tím lépe. Olivovník nesnáší mráz, který nenávratně poškozuje kořeny. Pro přezimování je nejvhodnější teplota okolo 10 °C a zálivka jen v nutné míře. Potřebu vody si strom řídí sám – jakmile se listy svinují, je čas jej zalít.
Odolný stromek vydrží téměř pouštní podmínky, ale jakmile jej přestěhujeme z místnosti ven nebo naopak, zareaguje na změnu životních podmínek částečným opadem listů. Stejné příznaky mohou nastat v případě přelití rostliny.
Řez a zastřihování
Časté požáry v Chorvatsku zničí olivovníkový háj, a přesto z pahýlů vyraší nové letorosty. Olivovník snáší velmi dobře i řez. V našich podmínkách lze vzrostlé stromky upravit řezem na jaře, nejpozději však do poloviny července, aby nové výhony stačily vyzrát. Rostliny v nádobách na terase není třeba razantně řezat, postačí jen pravidelné zastřihování bujných letorostů.
Sklizeň oliv
Zralé olivy jsou nepoživatelné, trpké a poměrně suché. Proto se nakládají do solného nálevu nebo nechávají mléčně kvasit. Ve Středomoří se sklízejí začátkem listopadu. Oliva nesmí být ani zelená, ale ani černá, prostě tak akorát, právě tehdy má v sobě nejvíce oleje. Šetrná konzervace v plodech beze změn ponechá veškeré vitaminy A a E, nenasycené mastné kyseliny, antioxidanty, přírodní vlákninu, ale i železo, vápník a hořčík. Olivy obsahují olej, proto rychle nasytí.
Chvála olivového oleje
Gurmáni středomořských specialit bez olivového oleje nepřipraví salát, marinádu ani ryby. Plody olivovníku se po sklizni zpracovávají mechanickým lisováním za studena: vzniká tak panenský olej nejvyšší kvality. Pravidelná konzumace olivového oleje snižuje výskyt srdečních, cévních i nádorových onemocnění, má antioxidační účinky a pozitivní vliv na střevní mikroflóru. Svědčí i pleti, a to při aplikaci vnitřní i vnější.
