Mahónie a cesmína jsou nenáročné stálezelené keře, které zahradu zdobí po celý rok. Aby byly stále dekorativní, je třeba je udržovat a zmlazovat pravidelným řezem.

Mahónie

Pokud každoročně nezastřihneme vysoké mahónie (např. mahónii japonskou - Mahonia japonica), vytvoří dlouhé holé větve. Pokud méně vzrůstnou mahónii cesmínolistou (M. aquifolium) nepěstujeme tvarovanou jako živý plot nebo jako pokryvnou rostlinu, zastřiháváme ji stejným způsobem. V tomto případě nůžkami ale odstřihujeme všechny stonky až téměř u země, aby vytvářela větší množství nových hustě olistěných výhonů. Seříznuté větvičky můžeme použít na její namnožení.

Jak na to

  • Po odkvětu odstřihneme koncové růžice listů těsně nad nejbližším nižším párem listů na stonku.
  • Pokud chceme, aby keře byly hustší, nůžkami s dlouhou rukojetí sestřihneme větve hlouběji, až ke spodním postranním větvím.

Co si počít se rzí?

Vyskytuje se po celý rok a na starších listech vytváří tmavě červenofialové skvrny, na spodní straně listů s hnědými prášilkami. Nemocné listy odstraníme a spálíme; čerstvě narostlé části rostliny po celý rok zhruba v měsíčních intervalech stříkáme měďnatým fungicidem.

Hluboký řez cesmíny

Cesmína (Ilex aquifolia) je typický stálezelený keř, který každý rok vyžaduje lehké zastřižení, protože občas roste příliš neuspořádaně nebo přerůstá prostor, který jí byl vymezen. Od druhé půli března do začátku června můžeme větve hluboce sestřihnout na délku 45–60 cm. Odstraňujeme nejen poškozené dřevo, ale i příliš tenké větvičky; ponecháme pouze nejsilnější větve, aby obrazily. Pravidelným střihem lze cesmínu i tvarovat, podobně jako zimostráz, narozdíl od něj ji však nenapadají housenky šířícího se zavíječe zimostrázového. Chceme-li si vytvarovat nějaký již vzrostlý keř, budeme zřejmě muset zkrátit některé silnější větve zahradnickou pilkou nebo pilkou zlodějkou. Holá místa se rychle pokryjí novými větvičkami. Složitější tvary se přistřihávají alespoň dvakrát ročně, v dubnu a v pozdním létě