Semena magnólií neklíčí zrovna ochotně. Šanci mají jen ta, která již vypadávají ze šištic, a tudíž jsou zralá. Jejich obal je vhodné trochu obrousit jemným pískem nebo brusným papírem. Poté jim dopřejeme ještě stratifikaci – měla by několik měsíců, nejlépe do jara, ležet ve vlhkém písku a teplotě přibližně 1-5 °C. Nejlépe poslouží chladnička – písek umístíme do malého plastového boxu nebo sáčku.
Zralá semena magnólie vypadávají ze šištice
Na jaře semena zasejeme do lehkého substrátu a umístíme do skleníku, pařeniště nebo na okenní parapet. Klíčení je pomalé, trvá několik týdnů. Semenáčky udržujeme na vzdušném místě a chráníme je před ostrým sluncem, přiměřeně zaléváme a hnojíme. První zimu by sazenice měly přezimovat raději na světlém, chladném, ale bezmrazém místě. Teprve další rok, až zesílí, je můžeme vysadit.
šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata)
Semeny lze množit šácholan japonský (Magnolia kobus), šácholan Sieboldův (Magnolia sieboldii) a šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata). U kříženců a šlechtěných odrůd je vhodnější množení řízky, protože zdlouhavá cesta od semene by vedla k výsledku nejistého vzhledu.
Řízkování a hřížení
Řízky odebíráme na vrcholu léta, z koncových mladých větviček, nejlépe jejich vrcholů. Každý by měl mít 2-3 listy. Šikmo je seřízneme, zapíchneme do lehkého substrátu a umístíme do miniskleníčku nebo pod kryt. Vyplatí se je před výsadbou ošetřit stimulátorem, který zakořenění podporuje. Řízky, které se ujmou, přechováváme první zimu na světlém, chladném, ale bezmrazém místě.
Ještě snazší je vypěstovat si novou sazenici hřížením. Počkáme si na ni sice až tři roky, ale jediné, co musíme udělat, je ohnout pružný výhon k zemi, lehce ho naříznout, poraněné místo zapustit do substrátu a zajistit proti uvolnění. Substrát by měl být bohatý na humus – ideální je vyzrálý kompost – a neměl by ani v létě vyschnout. Pokryjeme ho proto vrstvou mulče a pravidelně zaléváme.
