Jak založit dokonalý anglický trávník?
13. 4. 2012

Jak založit dokonalý anglický trávník?

Pokud se chceme sytě zeleným kobercem na zahradě kochat co nejdéle, nesmíme podcenit přípravu. Založit a udržet trávník třebas i anglického typu není věcí nemožnou, je však třeba držet se jistých zásad.

Estetickou funkci trávníku můžeme nejlépe přirovnat k úloze koberce v bytě. Trávník má být strukturně a barevně jednotným kobercem, jakousi neutrální zelenou plochou spojující do jednoho celku ostatní prvky zahradní nebo parkové kompozice, tj. stromy, keře, květiny, zídky, pergoly, sochy, bazény, pěšiny, osvětlení atd.

Trávník je dlouhodobý porost a chyby při založení ovlivní trvale jeho kvalitu. Ještě před setím proto musíme dbát na dodržení nezbytných opatření.

Příprava půdy

Před založením trávníku by na pozemku měly být ukončeny všechny stavební práce, především cesty, dlážděné plochy či podzemní rozvody. Zejména pokud jsme se rozhodli trávník zavlažovat některým ze systémů, které mají rozvodné potrubí a další prvky umístěny pod zemí, je třeba tyto části instalovat předtím, než pozemek začneme připravovat k setí.

Půdu na celé ploše zakládaného trávníku zořeme nebo hluboce zryjeme a odstraníme z ní kameny a především u novostaveb zbytky stavebních materiálů (kusy zaschlé malty či betonu, cihly, zbytky betonářské armatury a bednění, umělohmotné obaly či fólie apod.).

příprava půdy

Jaký máte na zahradě typ půdy?

Trávníkům nejvíce vyhovují lehčí půdy. Pokud je půda extrémně jílovitá, je nutné ji provzdušnit přidáním písku, který půdu „vylehčí“. Pokud tato opatření neučiníme již před založením trávníku, musíme počítat s tím, že trávník bude vyžadovat větší péči. U jílovité půdy je také vyšší pravděpodobnost, že trávník bude na některých místech hustší a na jiných řidší, mohou jej častěji napadat mechy a různé choroby.

Důležité jsou nejen vlastnosti a složení vrstvy půdy, ze které bude kořenový systém trávníku čerpat živiny (hloubka do 10 cm), ale také charakter podkladu, který by měl být především propustný. Pokud je podklad jílovitý, je třeba instalovat vhodný drenážní systém.

Před založením trávníku také můžeme na vzorku půdy zjistit její pH. Pro trávníky jsou optimální hodnoty pH v rozmezí 5,5 až 7. Pokud je hodnota pH nižší, dodáme do půdy odpovídající množství vápníku – nejvhodnější je jemně mletý dolomitský vápenec. Společně s dolomitiským vápencem zapravíme do půdy rovněž hnojivo (při výsevu je důležitá zejména fosforečná složka hnojiva). To zaryjeme nebo zaořeme, abychom je co nejrovnoměrněji rozptýlili do celého půdního profilu.

anglický trávník pod stromem

Odstranění plevele je nezbytné

Dalším důležitým opatřením před založením trávníku je odstranění vytrvalých plevelů (zejména pýr plazivý, kopřiva dvoudomá či bršlice kozí noha). Plevele nejprve necháme vzejít a poté je ničíme příslušnýmy herbicidy, jako jsou například Roundup nebo Touchdown. Při opatrné aplikaci na list neohrožují okolí. Plevele působením herbicidu odumřou asi za 14 dní. Pozor také na místa, odkud se plevel snadno šíří, věnujeme proto pozornost zákoutím, nesečeným místům a především příkopům. Zde by se měla tráva pravidelně odstranit dříve, než nežádoucí druhy vysemení a zamoří plochy pro trávník!

Srovnání terénu

Nežádoucí prohlubně či vyvýšeniny na vzešlém trávníku lze dodatečně dorovnat postupným dosypáním (trávníkový substrát lze položit pouze ve vrstvě do 1 cm).

Všechny terénní úpravy, rytí či orba, zapravování hnojiv, kompostu či jiných substrátů by měly být prováděny ideálně na podzim před rokem založení porostu, aby vrstva půdy, z níž rostliny budou čerpat živiny, přes zimu dostatečně slehla. Na jaře pak vhodným herbicidem opakovaně zlikvidujeme plevele a srovnáme nerovnosti, které se objevily po slehnutí půdy.

  • Jakmile to její stav dovolí, půdu na povrchu lehce prokypříme a vpravíme do ní vhodné granulované hnojivo. U větších výměr práci s přípravou pozemku usnadní speciální půdní kultivátory, velmi praktické je při tom použít až více než metr široké kované kypřicí nože.
  • Povrch pak dorovnáme dlouhou vyrovnávací latí.
  • Těsně před setím půdu utužíme lehkým válcem – menší a hůře přístupné plochy můžeme zpevnit ušlapáním.

pokládání trávníku

Výsev nebo pokládka?

Trávník zakládáme nejčastěji výsevem vhodné travní směsi. Trávníkovou plochu můžeme založit také položením předpěstovaného trávníkového koberce, což je způsob časově méně náročný, ale dražší. Ještě před několika lety se tento způsob zakládání travnatých ploch používal spíše v okolí reprezentativních budov, na místech vystavených vodní či větrné erozi (svažité plochy) nebo při obnově sportovních ploch. V současné době se hojně využívá i při běžném zakládání trávníků – např. u rodinných domků, když nechceme čekat několik měsíců na hustý zelený koberec.

Vhodný termín a způsob výsevu

Množství osiva se liší podle druhu trávníku. U většiny trávníků se na ar plochy (100 m2) vysévá 2,5 kg travního osiva, u sportovních trávníků (fotbalová hřiště) až 3 kg vhodné travní směsi, u méně často sečených trávníků 1 kg směsi.

Trávníky se vysévají ideálně na jaře od poloviny dubna do konce května, kdy je půda již teplejší a přitom ještě dostatečně vlhká, nebo od září až do poloviny října (podle počasí). Pokud však máte automatický závlahový systém, lze trávník vysévat prakticky kdykoliv ve vegetačním období. Obzvláště rychle semena klíčí v létě.

trávník jako zelený koberec 

i

Škodlivější je přesetí než nedosetí.

Travní směs by měla být na povrch půdy rozprostřena co nejrovnoměrněji. Především u větších ploch je vhodné pozemek připravený k setí rozměřit a označit secí zóny (plochu rozdělíme například pomocí motouzu na menší záhony).

  • Sejeme pokud možno za bezvětří a do optimálně vlhké, nikoli promáčené půdy.
  • Posypovým vozíkem vysejeme na plochu nejprve třetinu celkové dávky směsi. Povrch přehrábneme železnými hráběmi a semeno zapravíme do hloubky jednoho centimetru.
  • Další třetinu směsi vysejeme kolmo na směr vysévání první dávky (tzv. křížem) a opět povrch půdy přehrábneme železnými hráběmi.
  • Nakonec (opět křížem) vysejeme poslední dávku a povrch utužíme, aby se semena dobře spojila s půdou a mohla z ní brát potřebnou vlhkost.

Úpravy po výsevu

Větší plochy utužíme lehkými válci. Menší nebo hůře přístupné plochy (nerovné okraje u cest, záhonů, skloněné úseky), kde není možné použít válec, půdu utužíme pouhým ušlapáním. Obujeme si starší boty s hladkou podrážkou, můžeme na ně také připevnit „šlapací“ prkénka o rozměru 50x20 cm. Na takto připravenou osetou plochu již nevstupujeme, abychom v půdě nevytlačili prohlubně. Pokud je to přece jen nezbytné, pohybujeme se na ploše po položených prknech.

zalévání 

Semínka nesmí zaschnout

Plochu po osetí zaléváme první týden až čtrnáct dnů po malých dávkách několikrát denně. Dostatečnou zálivku poznáme tak, že vizuálně by měl být povrch osévané plochy stále vlhký. Zavlažujeme rovnoměrně, aby voda nepřemisťovala semena. Stálá přiměřená závlaha je bezpodmínečně nutná, aby naklíčená semena nezaschla – v tomto způsobu závlahy pokračujeme minimálně do doby, než ze semen vzejde po třech lístcích trávy.

Založený, již hotový trávník, by měl být provlhčený do hloubky 10–15 cm, měsíc po výsevu je plně dostačující udržet travní porost vlhký do hloubky 5 cm. 

Autor Ludmila Dušková.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: osmmínuspět = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

Portál provozuje Tarsago | © 2014 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS