Čilimníky jsou stálezelené i opadavé keře. Ve volné přírodě rostou po celém Středomoří, ve střední a západní Evropě a na Kanárských ostrovech. Botanických druhů je známo kolem 70, v zahradách se však spíše setkáváme s mnoha různými pestrokvětými kříženci, jichž bylo vyšlechtěno několik set.

Čilimníky podle druhu dorůstají výšky od asi 20 cm (poléhavé druhy) do více než 250 cm. Kmínky mají krátké, tenké, bohatě obrostlé úzkými, hustě olistěnými, „metlovitými“, u většiny druhů hranatými větvemi. U nízkých poléhavých druhů jsou větve mírně převislé až téměř vodorovně rostoucí. Květy jsou asi 1 cm velké, bílé, žluté, krémové, růžové, dooranžova, červené až tmavě purpurové, často dokonce v kombinaci více barev. Většina druhů čilimníků navíc silně voní. Nejčastěji kvetou od května do začátku července, některé druhy však nakvétají až do konce srpna. Plody jsou několik centimetrů dlouhé lusky.

Pěstování

  • Čilimníky milují slunce a sušší stanoviště, proto jim vyhovuje poloha s jižní či západní orientací.
  • Vyžadují dobře prosychající, nejlépe hlinitopísčitou půdu s dobrou drenáží. Na přemokření jsou čilimníky citlivé, zvláště ve spojení s nízkými teplotami.
  • Janovce jsou sice mrazuvzdorné, ale zimní kombinace nízkých teplot a vlhka, která bývá v našich podmínkách dosti častá, je může zahubit. Sucho naopak snášejí poměrně dobře, plně ujmuté, vzrostlé čilimníky je třeba zalévat pouze v době květu nebo při déletrvajícím suchu.
  • Rostliny nesnášejí častější přesazování, jejich kořenový systém je málo větvený, bez výraznějšího kořenového vlášení a při přesazování se snadno poškodí.
  • Na výživu nejsou náročné, hnojit je nemusíme.

Řez svědčí pouze mladému dřevu

Pokud chceme čilimníky udržet v dobré kondici a zajistit v dalším roce bohatou násadu květů, je nutný jejich pravidelný řez, při němž po odkvětu zkracujeme odkvetlé výhony asi o třetinu až polovinu. Nikdy však neřežeme do starého dřeva, z kterého již rostliny nedokáží zregenerovat.

Množení řízkováním

Seříznuté větvičky můžeme použít pro množení řízkováním: Připravíme asi 10–15 cm dlouhé řízky, které celkem snadno zakořeňují v písku či v písku smíchaném se zeminou v poměru 2:1. Nařízkované rostliny budou geneticky a tudíž i vzhledově stejné jako rostliny mateční. Čilimníky můžeme snadno množit i výsevem, „potomstvo“ se však bude od mateřské rostliny více či méně odlišovat, hlavně v barvě květů.

Výrazné solitéry i malé skalničky

Středně velké až velké keřovité druhy čilimníků jsou vhodné hlavně pro solitérní či skupinové výsadby na slunných místech větších zahrad, nízké druhy se výborně hodí do skalek a poléhavé až poloplazivé čilimníky můžeme využít i jako rostliny půdopokryvné. Poslední dobou se v zahradnictvích objevují i čilimníky ve stromkové formě.

Ozdobní příbuzní hrachu a fazolí

Čilimníky (Cytisus) jsou známé také pod názvem janovce. Rod Cytisus patří botanicky do čeledi bobovitých (Fabaceae). Tyto keře jsou tedy příbuzné např. hrachu, bobům či fazolím. Poznat to můžeme podle stavby květů, které se podobají květům hrachu, jen jsou drobnější.