Botanická zahrada, kterou vám dnes představím, je s trochou nadsázky venkovní učebnou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a je zároveň nejstarší botanickou zahradou v České republice. Kvalitou se její sbírky řadí ke světové špičce: na ploše 3,5 ha roste přes 4,5 tisíce druhů rostlin z celého světa. Venkovní expozice je utvořena velmi rozmanitě a dokáže návštěvníky zaujmout i poučit.

Kudy kam

Nejlepší přístup do botanické zahrady je hlavním vchodem z ulice Na Slupi. Masivní železná brána je dokořán a láká kolemjdoucí k úniku z rozpáleného města do přívětivé zeleně. Hned za vstupem se nacházejí informační cedule s mapou celé zahrady a podrobným rozpisem použitých barev a piktogramů. Dál nás cestička zavede na rozcestí u skleníku, které stíní největší exemplář lapiny jasanolisté (Pterocarya pterocarpa) v Česku. Pod ní je pracovníky zahrady neustále obnovována nástěnka „Právě kvete“, upozorňující na aktuálně kvetoucí zajímavé druhy. Malá odbočka ke skleníku se vyplatí, v pokladně jsou volně k dispozici mapy pro návštěvníky. Před skleníkem nelze minout unikátní samčí exemplář jinanu dvoulaločnatého, uměle tvarovanou obří „bonsaj“, jejíž stáří se odhaduje na 130 let. Za jinanem možná přehlédnete, ale určitě nepřeslechnete papoušky kakadu, kteří si přes léto užívají venkovního prostředí.

Nejcennější sbírka

Mezi skleníkem a budovu katedry botaniky se rozkládá expozice středoevropské květeny, nejcennější část sbírek udržovaných více jak sto let. Je smutnou skutečností, že některé druhy zde rostoucí jsou ve volné přírodě již téměř vyhubeny. Projít si můžeme stinnou část simulující lužní lesy a kolem jezírka a potůčku se dostat k teplomilným rostlinám na vybudované vápencové skalce. Z nejzajímavějších taxonů bychom neměli opominout například včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), kosatec bezlistý (Iris aphylla) či hvězdnici alpskou (Aster alpinus).

V zimě ve skleníku, v létě venku

Do poněkud vzdálenějších krajin se přesuneme, pokud pod lapinou odbočíme vpravo. V létě jsou zde umístěny subtropické rostliny, které zimu přečkávají ve skleníku. Expozice je uspořádána geograficky, největší zastoupení mají druhy středozemní a australské oblasti. Za pozornost stojí krásně kvetoucí kamélie a oleandry nebo aromatická myrta. Botanickou perličkou je wolemie vznešená (Wollemia nobilis), jehličnan objevený teprve v roce 1994 nedaleko australského Sydney. Jedná se o jeden z nejstarších a nejvzácnějších druhů rostlin. Tento současník dinosaurů se ve volné přírodě nachází v počtu kolem sto kusů a botanické zahrady po celém světě se aktivně účastní na jeho množení.

Od tabáku po pažitku

Terén se zvedá do svahu a my mineme další jehličnany, mohutný tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), různé druhy cypřišků, jedlí a zeravů. Osvěžení nabízí pramen umístěný ve stráni, kde pozorný návštěvník zpozoruje vodní mech – prameničku. Pod rozložitým platanem se cesta rozděluje a opět stoupá vzhůru k první terase. Vpravo se nachází záhony osázené systematicky podle příbuznosti rostlin, i botanik-amatér si snadno všimne podobných znaků rostlin z jedné skupiny.

Na opačné straně je prostor věnovaný zástupcům užitkových rostlin jako jsou různé druhy zeleniny (rajče, artyčok, chřest), hospodářsky významné obilniny či olejniny (rýže, kukuřice, mák), vonné a aromatické rostliny (meduňka, yzop, levandule), léčivky (náprstník, třapatka, ostropestřec), pochutiny (podzemnice olejná) i jedovaté býlí (lilek potměchuť, skočec obecný). Na své si přijde každý zahrádkář i kuchtík, roste zde více než sto druhů běžných i exotických plodin doplněných o podrobné informace o jejich pěstování a využití.

Dojděte až na konec

V druhé terase se rozprostírá sbírka vodních a bahenní rostlin jako jsou ostřice (Carex), sítiny (Juncus) a orobince (Typha). Pohodlnou pěšinkou přejdeme nad užitkovou zahradou a dostaneme se do zadní části zahrady nad geologický park tvořený asi padesáti vzorky vyvřelých, usazených a přeměněných hornin z našeho území včetně informací ohledně místa jejich původu a způsobu vzniku. Projděte touto části i pokud vás geologie nechává chladnými, je škoda minout rostliny oblíbené snad u všech – chmel a vinnou révu. Kolem altánku doputujeme do nejzazšího a nejklidnějšího kouta zahrady osázeného asijskou a americkou květenou s kamenným můstkem a jezírkem. Sestoupíme dolů a vracíme se zpět na rozcestí s platanem. Neváhejte odbočit vpravo a shlédnout zbytek sbírky středoevropské květeny, zahrnující rostliny z písčin, rašelinišť a slatin.

Náš malý průvodce určitě neobsáhl všechno, zajímavých a krásných rostlin je v botanické zahradě daleko více. I při opakované návštěvě naleznete vždy něco nového, zahrada se stále mění vlivem ročních období i úsilí jejich opatrovatelů. Při procházce zelení načerpáte nejen spoustu informací, ale hlavně si odpočinete od ruchu a shonu velkoměsta.

Botanická zahrada UK Na Slupi

  • Otevírací doba: duben – srpen denně 10.00-19:30
  • Vstupné: zdarma
  • Dopravní spojení: Tram: 14, 18, 24 (zastávka Botanická zahrada), Metro: linka B (zastávka Karlovo náměstí)
  • Omezení: Zahrada je bezbariérová kromě terasy v horní části. Není povolen vstup se psy.
  • Další možnosti: v zahradě se konají pravidelné výstavy, komentované prohlídky a veřejnost může též využít odborné poradny.
  • Více informací: bz-uk.cz/