Kamzičník východní (Doronicum orientale). Pochází z jichovýchodní Evropy, najdeme ho i na Kavkazu. Má rád mírné vlhko, proto se mu daří na březích horských potoků, na okrajích lesů a na pasekách, v podhůří i na horách. Ale i na našich zahradách je velmi rozšířený a oblíbený, protože jasně žlutá květenství, jež jsou podobná úborům kopretiny, připomínají malá zářivá sluníčka.
Rod kamzičník zahrnuje kolem třiceti druhů, všechny mají žlutou barvu, některé pak květenství jednoduchá, jiné plná.
Kamzičník svítí zjara
Kamzičník východní kvete od dubna do května. Dobu kvetení prodloužíme pravidelným odstřihováním odkvetlých květů.
Tato žlutě kvetoucí rostlinka krásně vynikne zvláště u kamenných zídek a různých plotů, hlavně venkovského stylu. Barevně se velmi pěkně doplňuje například s červenými tulipány, společně vytvářejí půvabný kontrast. Kamzičníky také lépe vyniknou, když jich nasázíme hned několik. Časem se budou rozrůstat do šířky a vytvářet krásné trsy.
kazimčík
Rostlina obvykle dosahuje výšky 35–40 cm. Po odkvětu žloutne a přestává být dekorativní, proto je dobré v jejím okolí nasázet další trvalky, které ji postupně vystřídají v květu.
Jednoduché pěstování
- Kamzičník je odolný a nenáročný, v běžné zahradní půdě se mu obvykle dobře daří. Pouze při velké vlhkosti mu hrozí houbové choroby.
- Nejlépe roste a kvete na slunci nebo v polostínu.
- Nejjednodušší způsob množení je dělení trsů po odkvětu.
Protože se hodí k řezu a ve váze je poměrně trvanlivý, můžeme kamzičník využít i do jarních kytiček.
