Volně přístupný kompost, překrytý navíc peřinou z listí nebo slámy, je pro ježka skvělým zimním útočištěm. Může se schovat i do kupy klestí a listí nebo pod kůlnu. Na tom, zda si dobře vykrmený ježek najde místečko, na kterém ho neohrozí mráz, záleží jeho další přežití. I když jeho tělesná teplota pozvolna klesne až na 5 °C a tep i dech se sníží na minimum, promrznout při hibernaci nesmí.

Po vyhlédnutí místa k zimování je třeba se řádně vykrmit. Ti největší ježčí jedlíci dovedou za měsíc až zdvojnásobit svou váhu, a stejně se na jaře probudí hubení a hladoví. Pokud si před uložením ke spánku přijdou přilepšit zbytkem ze psí misky, jen jim to prospěje – granule pro psy a kočky jsou pro ně vhodnou stravou, granule pro kachny jim chutnají také. Předložit jim můžeme i kousky libového masa nebo vajíčko. Ježci jsou pro zahrádkáře nesmírně užiteční pomocníci. Pokud však na zahradě nenajdou místo, kam se schovat na zimu, žít na ní nemohou. Poskytnutím útočiště jim velmi pomůžeme - na polích a v hospodářských lesích úkryty těžko hledají, mnoho jich také zahyne pod koly aut.

Bodlináči v nouzi

Pokud na zahradě spatříme mládě, které se nestihlo dostatečně vykrmit a váží ještě v listopadu méně než 400 g, zimu pravděpodobně nepřežije. Rovněž ježek, kterého potkáme, jak bloudí na již promrzlé nebo zasněžené zahradě, místo aby spal, potřebuje akutní pomoc. Obrátit se můžeme na záchranné stanice pro handicapované živočichy. Stanici nejblíže svému bydlišti lze ihned nalézt například na mapě: www.zvirevnouzi.cz.

Spící hadi, ještěrky a žáby

Proč jsou hadi na zahradě požehnáním? Užovky náruživě loví hraboše a hryzce, největší postrach každého pěstitele. Zvláště hryzci dovedou zlikvidovat veškeré zasazené dřeviny, a pokud se na zahradě zabydlí, pěstitele přivádějí k zoufalství. Užovky hlodavce pronásledují až do jejich podzemních nor a hnízd, což žádná kočka nedovede. Likviduje i myši a potkany. Spolu s ještěrkami si hadi pochutnají i na malých slimácích. Užovky rády zimují pohromadě v propletených klubkách, ještěrky spí samostatně nebo v párech. Plazi stav strnulosti snáší dobře, na jaře se ani neprobudí tak hubení, jako ježek. Ale promrznout nesmí. Proto, stejně jako on, hledají úkryt v kompostu a listí. Pokud jim v koutě zahrady přichystáme malý kompůstek, který nebudete přehazovat několik let, může jim posloužit jako místo k rozmnožování. V kompostu či pod suchou zídkou se může na zimu ubytovat také slepýš a ropucha, rovněž cenní a vzácní zahradní pomocníci.

Slunéčko dospěje až zjara

Slunéčka umí přečkat zimu v hlubokém spánku, v němž vydrží o hladu a chladu. Mráz a mokro je však může zahubit. Úkryt hledají v kupě listí pod keřem, pod listovým mulčem na trvalkovém záhoně, ve skulinách suché zídky, v puklinách pařezem, pod starou trávu. Pokud jim chceme poskytnout to nejlepší ubytování, můžeme pod listí položit beruščí domky - dřevěné krabičky vyplněné senem nebo suchým mechem, které mají na spodu jedné strany centimetovou škvírku jako vchod. Teprve když beruška úspěšně přečká zimu, bude se v dalším roce rozmnožovat. Nejen ona, ale i její larvy poté uloví na zahradě tisíce mšic.

Mikrokosmos ve stařině

Nechat kousek květinové louky neposečené až do jara není prohřešek proti pořádku, ale pomoc užitečným tvorům. S oblibou v ní zimují slunéčka i další užitečný hmyz (čmeláčí královny, na kterých závisí pokračování rodu, střevlíci, drabčíci, škvoři aj.). Ptáci se živí semeny trav, bodláků a plevelů, které zde nacházejí. Na jaře je ideální posíci ostrou kosou starý porost i s novou rostoucí trávou.

Jarní probuzení

Na jaře kompost a kupy listí rozhrabujeme velmi opatrně, nejlépe rukama. Pokud je totiž chceme rozprostřít nebo odnést na kompost dříve, než v květnu, zvířata v nich mohou ještě spát. Po zimním spánku jsou ztuhlá a pomalá, proto nemusí před hroty vidlí včas utéci. Pokud přebytečné listí vršíme do kouta zahrady, který je věnován přírodě jako malá divočina a necháme ho tudíž na místě, podobné starosti odpadnou. Ovšem i zde si můžeme časem odebrat trochu kvalitní listovky, na kterou se listí postupně promění.