Kopretina velkokvětá (Leucanthemum maximum) je až metr vysoká kopretina s velikými úbory, které měří až 15 cm v průměru. Kvete v červnu a červenci. Je krásnou součástí trvalkových výsadeb, hodí se i k řezu. Pochází z Pyrenejí, na zahradách se pěstuje v řadě kultivarů. Například plněné, kulovité úbory odrůdy ‚Sněhová koule‘ zdobí zahradu v červenci, plné úbory odrůdy ‚Christine Hagemann‘ již v červnu, a velkokvětá ‚Brigitta‘ kvete až do srpna.

Kopretina podzimní (Leucanthemum serotina, syn. Leucanthemella serotina) je vzpřímená, až metr a půl vysoká trvalka s velkými, typicky kopretinovými úbory. Její zvláštností je, že kvete až v září a říjnu a prodlouží nám tak letní pohodu.

I u tohoto druhu lze pěstovat plnokvěté odrůdy. Nemají prostou krásu lučních kopretin, zahradu však obohatí. Odrůda ‚Sněhurka‘ má květenství se žlutým středem, jak se na kopretinu sluší, ovšem bílá jazykovitá kvítka jsou velmi úzká a zmnožená, takže Sněhurka vypadá jako péřová kulička se žlutým středem. Bílé tenké paprsky kolem dokola. ‚Broadway Lights‘ má plné, žluté květy.

Pěstování

  • Kopretiny milují slunce a výživnou, kyprou půdu. Zvláště velkokvěté kultivary ocení za sucho zálivku a v době květu přihnojení organickým hnojivem, ideálně zkvašeným drůbežím trusem, který podpoří kvetení a prospěje i půdě.
  • Ač jsou trvalkami, obvykle nejsou příliš dlouhověké.Jednou za dva či tři roky trsy rozsadíme, čímž jejich životnost prodloužíme.
  • Vhodná je také ochrana před holomrazy – mulč svědčí rostlinám i půdě.
  • Mnohé kopretiny vykvetou znovu, pokud je po odkvětu sestříhneme.