Kouzlo stinné zahrady: Jak vytvořit atraktivní výsadby ve stínu?
7. 8. 2017

Kouzlo stinné zahrady: Jak vytvořit atraktivní výsadby ve stínu?

Chladivý stín korun stromů nebo zastřešené terasy porostlé popínavkou oceníme zejména za horkých letních dnů. Jaké trvalky a keře vysadit na stinná místa, aby byla přitažlivá a lákala k odpočinku?

Chladivý stín stromů žádný slunečník nenahradí. Nejvíce stín pochopitelně chybí na čerstvě založených zahradách s novými stromky. A protože právě jimi výsadba zahrad vždy začíná, vysadíme raději hned kontejnerované tří až čtyřmetrové dřeviny, nikoliv jen ty malé. Než však stromy začnou stínit, můžeme využít jiné dřeviny. Nejvhodnější jsou popínavky, které velice rychle rostou, některé dokonce za jeden rok vytvoří až čtyřmetrové šlahouny. Popínavé dřeviny na pergole nebo treláži zajistí příjemný stín již druhým rokem.

 Bohatá zeleň ve stinné zahradě

Staré stromy jsou cenné

Pokud renovujeme již letitou zahrádku, dobře si promyslíme, které stromy necháme, a které odstraníme. Velmi dobře působí staré jabloně a hrušně. Důvodem k jejich zachování nemusí být výnos plodů, ale naopak jejich statné kmeny a malebné větve. Starší stromy však určitě šetrně prořežeme a na stanovišti je ponecháme tak dlouho, dokud budou vitálně růst. Kmeny stromů navíc mohou poskytnout i oporu jiným rostlinám, například pnoucím růžím. Stín mohou poskytovat i altány, pergoly a zastřešené terasy. Ideálně by stinné měly být v rovnováze se slunnými plochami tak, aby prostor působil harmonicky.

 Velkoloste hosty jsou ty nejlepší trvaky do stínu

Stinné dvorky

U zahrad v atriích a ve dvorech je situace často opačná, stínu je v nich více než slunce, někdy jsou ve stínu po většinu dne. I v takových místech mohou vzniknout nádherné zahrady, ale je potřeba zvolit správné osázení i doplňky. Ať již stinnou plochu tvoříme záměrně, nebo jinou plochu k dispozici nemáme, vždy se zaměříme na takzvané stínomilné rostliny. Snažit se o pěstování keřů, které potřebují hodně slunce, by byla chyba – jejich kvetení zpravidla slábne již první rok, dřevina chřadne a snadno podlehne napadení chorobami a škůdci.

 

 výsadba ve stínu: dlužichy a rodgersie

Kapradiny a keře do stínu

Kapradiny patří k nejtypičtějším představitelům stinných výsadeb. Osladiče (Polypodium), kapradě (Dryopteris), kyvory (Asplenium ceterach), netíky (Adiantum) a sleziníky (Asplenium) zásadně kupujeme v zahradnických prodejnách, nikdy je nevyrýváme v lese.

Také mezi keřovitými dřevinami najdeme milovnice stinných lokalit. Jsou jimi např. zimostráz (Buxus), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), tis červený (Taxus baccata), pěnišník (Rhododendron), meruzalka (Ribes aureum), tavola (Physocarpus). Stín si ovšem nesmíme zaměňovat s úplnou tmou. Většina zmíněných dřevin potřebuje alespoň minium slunce. Do zcela stinných lokalit, jako jsou například malé dvorky mezi vysokými domy, je nejvhodnější břečťan (Hedera).

 bujná stinná výsadba

Založení a pěstování

Před výsadbou připravíme půdu stejně jako kdekoliv jinde v zahradě. Plochu se vyplatí zrýt již na podzim a zapravit do ní organickou hmotu. Na jaře upravíme její povrch a strukturu. Pokud chceme pod koruny stromů vysazovat rostliny, bereme v úvahu, jaké máme na mysli. Například vysoké břízy extrémně vysušují půdu a nově vysazené rostliny proto bude třeba často zavlažovat, nebo instalovat závlahu. Naprostá většina stínomilných druhů se totiž dobře adaptovala ke stínu, ale ne na sucho. Suchý stín je opravdu extrémní lokalita a dobře jej zvládá jen málo druhů rostlin.

Pravidla výsadby

Pokud chceme výsadbou stínomilných druhů trvalek doplnit již stávající výsadbu keřů, nejprve si zjistíme, jak rozsáhlý je jejich kořenový systém. Jednoduše zaryjeme vedle keře a hned uvidíme, jak daleko a hustě koření. Například zimostráz (Buxus) má velmi hustou spleť kořínků blízko povrchu a konkurenční boj o vodu a živiny s dalšími rostlinami zvládá obtížně. Pokud nelze rýč zarýt do hloubky kvůli spleti kořenů (nepleťme si však s kořeny plevelů!), posuneme výsadbu trvalek o kus dál. Nic také nevysazujeme pod dřeviny, které tvoří mnoho kořenových výmladků, třeba pod starší typy šeříků (Syringa vulgaris) nebo škumpu (Rhus). Pozor rovněž na akáty, neboť jejich kořeny uvolňují do půdy pro ostatní rostliny jedovaté výměšky.stinná zahrada

Obecně platí, že trvalky nikdy nesázíme do těsné blízkosti keřů. Dobrým a osvědčeným řešením je pokrýt plochu černou netkanou textilií a rostlinky vysazovat až s minimálně metrovým odstupem od stávajících dřevin. I když vyhloubenou jámu vyčistíme od kořenů, dřeviny ji rychle zase zaplní, zvlášť pokud jámu vylepšíme kompostem a budeme ji zalévat. Plochu výsadby, již pokryjeme textilií, zasypeme nakonec kůrovým mulčem.

Vždy bereme v potaz konečnou velikost stávajících nebo nově vysazených keřů, abychom nemuseli trvalky každý rok přesazovat. Stinnou výsadbu dobře doplní dřevěné cestičky z pražců či kamenů a stylový nábytek s patinou. Vždy vypadá dobře vodní prvek, třeba potůček nebo rybníček, které navíc pomohou vylepšit vlhkost okolí. Nezapomeneme ani na pohodlné sedátko nebo lehátko k odpočinku.

 Foto: autorka

Autor Daniela Dušková.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: devětplusčtyři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS