Existuje celá řada letniček, které lze sušit velice dobře. Aranžmá se nemusí skládat pouze ze slaměnek, které jsou pro sušení přímo ideální, protože si velice dobře zachovávají výrazné barvy květu. Oblíbená je limonka (statice), která má drobné květy v mnoha barevných odstínech. Obzvlášť populární jsou modré nebo modrobílé odrůdy, protože barva květů při sušení nevybledává. Velice zajímavě a jemně působí sušené pestrovky (Gomphrena), které jsou bílé, růžové, ale i fialové a červené. Výborně lze sušit i sporýš (Verbena) a kraspédii, která má žlutá kulovitá květenství.

Pestrá a originální aranžmá

Některé letničky působí velice exoticky a zajisté budou dominantou naší kytice. Černucha damašská má dekorativní měchýřky, které se dobře suší, světlice barvířská zase kvete svítivě oranžovými květy, nepřehlédnutelné je červené květenství laskavce. Sušit můžeme i některé okrasné trávy, například třeslici, srhu, čirok nebo lesknici; dodají sušeným kyticím nový rozměr. Floristé také často používají do kytic i makovice. K tomuto účelu doporučujeme odrůdu Hens and Chickenes (Kvočna a kuřátka), jejíž makovice mají po obvodu ještě prstenec drobných makoviček.

Jak na to?

Postupy při sušení mohou být různé, od lisování, sušení silikagelem, voskování a preparace glycerinem až po sušení v horkovzdušné troubě. My si ale představíme nejjednodušší a nejstarší způsob: sušení na vzduchu.

  • Květy stříháme těsně před plným rozkvětem; pokud bychom je sušili plně rozkvetlé nebo už překvetlé, opadaly by jim okvětní plátky. U druhů, které jsou okrasné plody, jako jsou například černucha nebo mák, počkáme až do odkvětu.
  • Jednotlivé stonky stříháme zahradnickými nůžkami co nejníže u země, aby květiny měly co nejdelší stonek. To se nám bude hodit hlavně při aranžování do vysokých nádob. Ze stonku odstraníme listy, protože po usušení nevypadají dekorativně.
  • Rostliny spojíme po pěti až deseti do svazečků gumičkou, nikoliv provázkem, protože při sušení se stonky ztenčují a rostliny by pak popadaly na zem. Svazeček by neměl být příliš velký ani hustý, aby se k jednotlivým květům dostal snáze vzduch, který je vysuší. Jinak by rostliny mohly plesnivět.
  • Do jednoho svazečku dáme vždy jeden druh a pověsíme je květy dolů na nataženou šňůru v teplé, suché, vzdušné a temné místnosti. Ideální je například půda.
  • Pro zavěšení si z kovového drátku vyrobíme háčky. Stejně tak můžeme ale použít pevnější kovovou sponku na papíry. Rostliny se usuší za několik dní - poznáme to podle toho, že stonky ztratí pružnost a začnou být lámavé.

Aranžování do nádob

Jakmile jsou rostliny usušené, můžeme začít s aranžováním do váz a dalších nádob. Dobrým pomocníkem je piaflor, tedy zelená hmota, která se využívá ve floristice, protože zadržuje vodu. My ji však necháme suchou, dáme ji na dno nádoby a zapícháme do ní usušené květiny a trávy. Díky tomu budeme mít květy přesně tam, kde chceme. Piaflor si můžeme koupit v květinářství nebo v zahradnických prodejnách. Ještě lepší variantou je poohlédnout se po aranžovací hmotě určené přímo pro suché vazby (obvykle se vyrábí v šedé barvě).

I když se nám bude sušená kytice stále líbit, na jaře se jí zbavíme a nahradíme ji novou. Na sušených květech se totiž usazuje prach, který se obtížně odstraňuje, protože jsou velice křehké.