Listí patří na kompost! Vyrobte si listovku, prvotřídní pěstební substrát
24. 10. 2016

Listí patří na kompost! Vyrobte si listovku, prvotřídní pěstební substrát

Je jemná, kyprá a voní lesem. Domácí listovka je prvotřídní surovinou, kterou získáme zdarma – stačí shrabat listí a počkat, až se sama vyrobí.  

Blíží se doba, kdy většina listnatých dřevin své listy nejprve krásně vybarví, a poté shodí. Je to důmyslné přizpůsobení se cyklu ročních období. A k tomuto koloběhu se váže ještě další – spadané listí na zemi zetlí, promění se v humus a živiny se tak stromům a keřům vrátí. Ani na zahradě bychom listí nikdy neměli vyhazovat nebo dokonce pálit, ochudíme se tím o velmi cenný materiál. Kromě přidání do kompostu, kde je velmi prospěšnou složkou, nebo ponechání listové peřinky pod stromy (záhony robustních trvalek ho pohltí a využijí, zrovna tak jarním cibulovinám poduška z listí přes zimu svědčí), máme ještě třetí možnost. Alespoň část listí zkompostovat zvlášť a získat tak prvotřídní příměs do domácích substrátů – listovku.

Listovka pro celou zahradu

Listí je cenný dar stromůDokonale zkompostované listí vytvoří jemný, sypký a lehký substrát, který je skvělým základem především při pěstování rostlin v nádobách (přenosných, pokojových i letniček). Stačí přidat trochu písku nebo hutnějšího kompostu, podle požadavků daných druhů. Využijeme ji i při předpěstovávání sazeniček a řízkování. Uplatní se i na záhonech – snadno s ní vytvoříme jemnou svrchní vrstvu, ve které budou dobře klíčit semínka. Jako zdroj živin svědčí především keřům plodícím drobné ovoce. Prospívá i ovocných stromům, ale obvykle jí nemáme tolik, aby její účinky velké, stromy pocítily. Oproti tomu mladé stromky příměs listovky při výsadbě i později jako hnojivo velmi ocení. Pro dřeviny je listovka tím nejpřirozenějším zdrojem živin. Svědčí také mnohým trvalkám, například jarním cibulovinám – velmi prospěšná je především pro lesní druhy, kterým svědčí polostín.

Na výrobu listovky postačí i ohrádka z pletiva

Jak kompostovat listí?

Listí uložíme do dostatečně prostorné ohrady z latě, tyček, nebo do konstrukce vyplněné hustším pletivem. Poslouží i klasický plastový kompostér. Listí dovnitř jen lehce napěchujeme, a pokud je suché, průběžně ho kropíme.

  • Za rok se objem výrazně zmenší, listí bude částečně zkompostované a můžeme jej používat jako skvělý mulč, který půdu obohatí o živiny a humus – pro vylepšení struktury půdy je do ní lehce zapravíme.
  • Za dva roky se promění v dokonale jemnou listovku.
  • Proces urychlíme, pokud listí před zkompostováním rozdrobíme travní sekačkou (přes nízké kupky stačí několikrát přejet, nebo pomocí sekačky se sběrným košem listí rovnou sbírat).
  • Pokud využijeme jemné listí, jaké má lípa nebo líska, může být při optimálním průběhu zrání listovka zcela hotová již za rok. Naopak listí ořešáku se rozkládá déle, protože obsahuje látky rozklad brzdící – ale výsledek není o nic méně kvalitní.
  • Proces zrání bude probíhat lépe, pokud na dně kompostéru odstraníme drny a hromada tak bude mít přímý kontakt s půdou.

kompost na listíZrání urychlíme naočkováním – vrstvy listí občas prosypeme lopatou téměř zralého kompostu (obsahuje více prospěšných mikroorganismů, než kompost, který již dokonale vyzrál), rostlinným zákvasem nebo zkvašeným drůbežím trusem. Listovka je bohatá na mnoho cenných prvků, ale neobsahuje příliš dusíku. Pokud ji prolejeme kopřivovým výluhem, nejenže urychlíme zrání, ale navíc dodáme tuto základní živinu. Kopřivy, které znovu a znovu obrážejí i na podzim, stačí ponechat 2-3 týdny zkvasit v sudu s dešťovou vodou a výluh je hotový. 

Peřinka pro ježka

Pokud naspodu ohrádky ponecháme 15-20 cm vysoký a kolem metru široký otvor, může listový kompost v klidném koutě zahrady použit i jako zimní peřina pro ježka. Na příliš uklizených zahradách nemají užiteční ježci kde hlavu složit a nedostatek zimních úkrytů je spolu s automobilismem hlavní příčinou jejich ubývání.

Listovka místo rašeliny

Listovku můžete využít i pro okojové rostlinyListovka je nenahraditelným materiálem pro pěstitele, kteří se kvůli ohledům na přírodu vyhýbají zbytečnému využívání rašeliny. Zdroje rašeliny se pomalu tenčí, její těžba znamená zánik cenných rašelinišť, která vznikala milióny let. Oproti tomu listy opadávají každý rok a listovka rašelinu obvykle plně nahradí, což dokládají i věhlasní angličtí zahradníci. Mladá listovka má dokonce mírně kyselou povahu, teprve dokonale rozložená, po třech a více letech má reakci neutrální.

 

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: osmplussedm = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS