Modré z nebe pro jarní zahradu? Cibulky modřenců se sázejí na podzim
4. 10. 2017

Modré z nebe pro jarní zahradu? Cibulky modřenců se sázejí na podzim

Květy modřenců vynikají sytou, hlubokou či blankytnou modří a příjemně voní. Ve skupinkách se po jarní zahradě rozlévají jako jezírka a říčky. Hodí se na záhon, pod stromy, do louky i do skalky.

Pokud modřence pěstujeme v husté výsadbě na větší ploše, vytvoří magickou podívanou. Třebas magnólie, na jaře obalená růžovými či bílými květy, se s modrým kobercem pod korunou stane dokonalým jarním skvostem. Podobně i s dalšími zjara kvetoucími dřevinami se modřence krásně snoubí. Působivá je také kombinace s ranými tulipány ohnivých či růžových barev nebo ranými narcisy.

Mezi modřenci vyniknou tulipány růžových, žlutých nebo bílých barev

Pěstování

  • Modřenec je odolný, nenáročný a snadno se sám rozrůstá a zplaňuje i v louce či trávníku.
  • Cibulky vysazujeme na podzim. Nejlépe jim je 8-10 cm pod povrchem půdy, kde jsou chráněny před mrazem.
  • Všem modřencům svědčí propustná půda, některým druhům spíše vlhčí, jiným sušší, s dostatkem vápníku. Takové se hodí i do skalek.
  • Po zaschnutí listů, v červnu či červenci, můžeme rostliny množit dělením trsů. Jednou za tři roky jim rozesazení příliš hustých trsů jen prospěje.

Trs modřenců v louce

Modřencům se daří na slunci i v polostínu. Díky tomu je můžeme pěstovat pod stromy i keři, zvláště listnatými, které zjara propouštějí dostatek světla. Vyniknou i na trvalkových záhonech, jako obruby cestiček i volně v trávníku. Listy modřenců však nesmíme odstraňovat předčasně - stejně jako u ostatních cibulovin je rostlina ještě šest týdnů po odkvětu postupně zatahuje a vytváří si tak zásoby živin na příští rok. Proto je trávníky, které modřence zdobily, třeba sekat až později. Na záhonech můžeme schnoucí listy zakrýt pomocí později rašících letniček i trvalek.

Modřence pro zahradu

Většina modřenců pochází z Asie, některé však rostou planě i u nás, častější jsou v horách jihovýchodní Evropy. Zahradní kultivary mívají květy ještě větší a ozdobnější, nežli původní druhy. Jsou vysoké od 10 do 20 cm, široké do 10 cm.

Modřenec hroznatý (Muscari neglectum) je u nás asi nejčastěji pěstovaným druhem. Je odolný a snadno se rozrůstá, je proto ideální pro volné výsadby v louce i pod stromy, podobně jako krokusy.

modřenec Aucherův (Muscari Aucheri)

Modřenec arménský (Muscari armeniacum) vytváří bohaté hrozny modrých, bíle lemovaných kvítků. Květenství se směrem vzhůru zužují a postupně nakvétají. Daří se mu v sušší půdě na slunnějším stanovišti, je vhodný i do skalek. Pochází z Asie, ale na příhodných místech u nás i zplaněl.

Modřenec Aucherův (Muscari aucheri) nese hustý klas modrých zvonkovitých květů, je až 20 cm vysoký a 10 cm široký. Svědčí mu spíše slunné stanoviště a sušší půda. Hodí se na záhony, jako obruba cestiček, na skalky i do nádob.

modřenec širolistý (Muscari latifolium)

Modřenec širolistý (Muscari latifolium) je až 15 cm vysoký a 5 cm široký, se štíhlými hrozny modrých, bíle lemovaných květů.

Některé odrůdy modřenců se svému jménu vzdálily a nesou hrozny čistě bílých (například Muscari botryoides Album), nebo něžně růžových květů. Mezi modrými bratry jsou zajímavým zpestřením. 

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvamínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS