Nástrahy léta: jedovaté rostliny v naší přírodě

Toulání přírodou má i svá úskalí. Výlet vám může znepříjemnit nejen pálicí slunce a obtížný hmyz, nebezpečí skýtají také volně rostoucí rostliny. V Česku přibývá otrav rostlinami, ročně se rostlinami otráví několik desítek lidí, nejohroženější skupinou jsou přitom malé děti. Nejrizikovější jsou letní měsíce, kdy si lidé pletou jedovaté bobule s jedlým lesním ovocem. Které rostliny v naší přírodě hrozí nejvíce?

Při jarních i letních procházkách přírodou potkáte řadu druhů, které jsou více nebo méně jedovaté. Před některými rostlinami se však musíte mít obzvláště na pozoru. Dospělý člověk obvykle neochutnává rostliny, které nezná a tak nejvíce v ohrožení jsou malé děti. Podle Toxikologického informačního střediska největší nebezpečí hrozí dětem od dvou do devíti let. Znáte naše jedovaté druhy rostlin a víte, co mohou způsobit?

Král jedů je oměj

Hlavně při horských túrách narazíte na oměj šalamounek (Aconitum napellus). Tato 50-150 cm vysoká bylina kvete od června do srpna uchvacujícími modrými květy. Přestože její vzhled oku lahodí, jedná se o jednu z nejjedovatějších rostlin. Všechny části rostliny obsahují alkaloidy, mimo jiné i akonitin, jeden z nejprudších a nejrychleji působících rostlinných jedů. U dětí se údajně vyskytly otravy i po vysávání sladkého nektaru z květů. Jedovatosti oměje se již v dávných dobách s úspěchem využívalo v lidovém travičství nebo k trávení vlků, kterým se předhazovalo maso potřené omějí (odtud lidový název oměj vlčí mor).

Starý známý rulík

Název další rostliny, rulíku zlomocného (Atropa bella-donna), jistě neslyšíte poprvé. Odhaduje se, že tato jedovatá bylina je příčinou více než poloviny všech otrav způsobených rostlinnými jedy. Celá rostlina je prudce jedovatá, obsažené alkaloidy utlumují srdeční činnost a způsobují zástavu dechu. Člověk se nejčastěji otráví konzumací plodů, černých kulovitých bobulí. Otrava může nastat i po požití masa nebo mléka zvířete, které rulík spáslo. Smrtelnou dávku pro dítě představují 3 bobule, pro dospělého 10 plodů. A co se skrývá za druhovým jménem rostliny (bella donna = krásná paní)? Atropin se užívá v očním lékařství, roztahuje zorničky. V dřívějších dobách ho používaly slečny a paní, aby měly krásně velké a hluboké oči. Při dlouhodobém použití však poškozuje zrak. Do stejné čeledi, lilkovité, patří i blín černý (Hyoscyamus niger). Obsahuje i podobné látky a také způsobuje velmi vážné otravy.

Popínavý posed

Za jedlé ovoce lidé také často považují plody

posedu bílého (Bryonia alba). Tato popínavá rostlina ve vyskytuje poměrně hojně v teplejších oblastech, najdeme ji v sadech i zahradách, na okrajích lesů a cest. Celá rostlina je jedovatá, nejvíce alkaloidů se vyskytuje v kořenech. Plody jsou kulovité, asi 8 mm velké, za zralosti černá bobule (smrtelná dávka pro dospělého člověka je zhruba 40 bobulí, u dětí jen 15).

Rozpuk voní jako petržel

Ve vlhkých stanovištích, na okrajích bažin a mokřadů se skrývá rozpuk jízlivý (Cicuta virosa). Přestože patří mezi naše nejjedovatější druhy, není tato rostlina nijak nápadná. Patří do čeledi miříkovitých, má bílé okoličnaté květenství a členěné listy. K otravám dochází nejčastěji záměnou listů či oddenku rozpuku za celer, pastinák nebo petržel. Smrtelnou dávku představuje už požití dvou gramů oddenku.

Bolehlav pro Sokrata

Do čeledi miříkovitých patří o bolehlav plamatý

(Conium maculatum), setkáte se s ním daleko častěji než se vzácným rozpukem. Dorůstá výšky 1 až 2,5 metru, roste často kolem cest, na rumištích, v příkopech. Otrávíte se požitím listů nebo kořenů, ale i intenzivním čicháním ke květům. Prognóza otravy je velmi nepříznivá. Bolehlav byl dříve používán traviči i při popravách, odvar z bolehlavu musel vypít například antický filozof Sokrates.

Konvalinka vonná versus česnek medvědí

S kvetoucí konvalinkou vonnou (Convallaria majalis) už se moc nesetkáte, kvete totiž od května do července. Otrávit se lze konzumací listů, plodů nebo i vodou z vázy, ve které byly konvalinky ponořeny. Nebezpečí konvalinky spočívá v její podobnosti česneku medvědímu (Allium ursinum), který má podobné listy. Snadným poznávací znamením je však jeho intenzivní česneková vůně.

Náprstník ovlivňuje srdeční činnost

Dlouze představovat není třeba ani prudce jedovatý náprstník červený (Digitalis purpurea), v něm obsažený digitalin figuroval v nejedné detektivce. Výrazně vysokou rostlinu s hroznem růžových až fialových květů uvidíte nejen ve volné přírodě, okrasné zahradní formy nacházejí uplatnění i v květinových zahrádkách. K náhodnému pozření většinou nedochází, listy jsou odporně hořké a varují tak strávníka.

Paridovo jablko

Přestože plody vraního oka čtyřlistého (Paris quadrifolia) vypadají lákavě, k otravám dochází zřídka. Bobule jsou odporné chuti a celá rostlina nepříjemně zapáchá, takže svým vzhledem i chutí varuje. Koncentrace jedovatých látek je největší v oddenku a bobulích. A proč je latinské jméno právě Paris? Bobule údajně představuje jablko sváru z báje, ve které Paris soudil spor mezi Athénou, Hérou a Afrodité.

Silně ohrožený konitrud

Velmi vzácnou rostlinou je konitrud lékařský (Gratiola officinalis), V České republice roztroušeně roste jen na jižní Moravě, jinde velmi vzácně a dále ustupuje. Všechny části rostliny, nejvíce ale listy a oddenek, obsahují toxické glykosidy, otrava se projevuje podrážděním zažívacího ústrojí a ledvin, smrt nastává v důsledku zastavení srdeční činnosti a dechu.

První pomoc při otravě

V případě podezření na otravu vyvolejte zvracení, poddejte živočišné uhlí a co nejrychleji kontaktujte lékaře. Informace o první pomoci při otravách poskytuje Toxikologické informační středisko na telefonních číslech: 224 919 293 a 224 915 402 (nepřetržitá lékařská služba) Více na www.tis-cz.cz.