Tehdy dvanáctiletý Petr byl samozřejmě u toho a svému tatínkovi na zahradě pomáhal postupně zakládat trávník, budovat cestičky, jarní skalky, tůňku, zahradní domek a další živý i neživý „inventář“ zahrady. Jejímu zvelebování se nepřestal věnovat ani v dospělém věku při zaměstnání (elektrotechnik v plzeňské škodovce, později obchodní zástupce soukromé firmy), a dá se říci, že během těch let se na zahradě „vyučil“ zahradníkem a pěstitelem okrasných rostlin. V tomto oboru dokonce získal takové znalosti, že vyhrál konkurz na místo zahradníka na zámku Nebílovy u Plzně patřícímu Národnímu památkovému ústavu a na plný úvazek tam pak pracoval čtyři roky.

Užitek i potěcha oka

Zahrada slouží k rekreaci rodiny i setkávání s přáteli, ale především je polem pro zahradnické a pěstitelské aktivity Petra Altmana. „Pro první výsadby jsem ještě použil sazenice od Luboše Hrušky z jeho meditační zahrady (Pozn. redakce: Politický vězeň 50. let L. Hruška svoji zahradu založil v šedesátých letech v Plzni–Doudlevcích jako trvalou připomínku utrpení lidí, kteří se postavili totalitním režimům. Potřebné znalosti mj. získal na přednáškách o zahradní architektuře v Průhonicích, kam dojížděl při svém zaměstnání.). Spolupracoval jsem také s řadou místních pěstitelů a s několika zahradnickými firmami. Najdete zde vlastně vše, co může zahrada nabídnout. Ať již něco čerstvého do kuchyně a na stůl – tedy zeleninu či bylinky z užitkových záhonů a malého skleníku, nebo ovoce z několika jabloní, ze švestky, višně a třešně, pěstuji také lísky, rybíz, jostu či maliny, nebo rostliny pro potěšení oka a ducha – tedy především okrasné jehličnany různých druhů, velikostí a forem. A samozřejmě nesmí chybět ani udržovaný trávník s bedmintonovým hřištěm.

Odpočinek jak má být

Rekreační chatka, postavená v letech 1976–1977 a rozšířená do současné podoby v roce 1990, poskytuje dostatečné zázemí pro víkendové pobyty rodiny i pro mé pěstitelské aktivity. V zahradní pergole s krbem, obrostlé dvěma hlavami révy vinné, pak můžeme v létě posedět s přáteli,“ představuje zahradník své království.

Zahrada jako stavebnice

Přibližně 250 okrasných rostlin zaujímá více než desetinu plochy zahrady (téměř 1,5 aru) a jsou uspořádány ve skalkách a vzrostlejší i jako solitéry. Doplňuje je další zeleň a kameny a na povrchu je jako mulč použitý štěrk či keramzit. Z okrasných jehličnanů pěstuji jalovce a mé oblíbené cypřišky tupolisté. Najdete tu ale i exotické druhy jedlí, japonský javor, jinan dvoulaločný či křivovětvou vrbu. Většinu jehličnanů pěstuji v kontejnerech nebo v jámách vystlaných netkanou textilií jako miniaturní kultivary, čarověníky či genetické mutace a mám i několik bonsají.

Netkaná textilie má tu výhodu, že nejen brání rozrůstání kořenů jako kontejner, ale navíc umožňuje, aby se ke kořenům dostala přirozená vláha z okolní půdy. Tento ‚stavebnicový‘ způsob vysazování a pěstování umožňuje stále obměňovat podobu a složení výsadby. Okrasné kultivary množím vegetativně již přes 25 let a za tu dobu jsem jich nařízkoval několik tisíc. Rostliny namnožené nad rámec potřeby zahrady rozdám známým, vyměním je za hnojiva, případně je prodám, abych pokryl náklady na nákup nových sazenic,“ uzavírá Petr Altman.