Fuchsie jsou nenáročné, vděčné a odolné rostliny a bohatě kvetou od začátku jara do konce podzimu. Dobře snášejí i nízké teploty klesající až téměř k nule. Avšak první mrazíky většinu druhů poškodí, proto na podzim bedlivě sledujeme předpověď počasí a před příchodem mrazů fuchsie odneseme z venkovního stanoviště a připravíme je na přezimování.

Krátký sestřih před zimou

Před zazimováním fuchsiím zkrátíme výhony asi o třetinu (rostliny na jaře nejvíce květů vytvoří na nových výhonech) a odstraníme všechny odumřelé větvičky a listy (to děláme i průběžně během celého zimování – na odumírajících částech se totiž snadno šíří plísně a hniloby). Při výskytu houbových chorob či škůdců (fuchsie jsou často napadány mšicemi a molicemi) ihned rostliny postříkáme vhodným přípravkem. Pokud rostliny při zimování vyhánějí dlouhé nevyzrálé výhony (důvodem jsou ne příliš vhodné světelné a teplotní podmínky), pravidelně je vyštipujeme.

V zimě moc netopíme

Různé druhy fuchsií mají při přezimování různé nároky na teplotu. Některé druhy jsou mrazuvzdorné (např. Fuchsia magellanica) a zdárně přezimují i na zahradě, pokud je zakryjeme chvojím či bílou netkanou textilií.

Většina běžně pěstovaných druhů však potřebuje zimování na bezmrazých, ale zároveň dostatečně chladných místech s rozmezím teplot od 2 do 15 °C. Při zimování v prostředí, kde se teploty dlouhodobě drží pouze těsně nad nulou, mohou být rostliny poškozeny, teploty nad 15 °C zase stimulují k intenzivnějšímu růstu a rostliny tvoří slabé, nevyvinuté výhony a celkově se oslabují. Nejvhodnější teplota pro zimování fuchsií je kolem 5 °C, kdy rostliny mají minimální, avšak plně vyvinuté a vyzrálé přírůstky, zakládají dostatek poupat a bohatě nakvétají (někdy již koncem zimy) a jsou odolnější vůči napadení chorobami a škůdci.

Opatrná zálivka

Přes zimu fuchsie nehnojíme.

Během zimy je důležité udržovat substrát pouze mírně vlhký a květinu zalít, až když začne povrch substrátu prosychat. Pokud by byl substrát přes zimu trvale mokrý, začaly by v chladném prostředí zahnívat kořeny. Pokud by naopak byl déle než několik dní zcela suchý, rostlinám by opadaly listy. V této fázi není většinou ještě nic ztraceno, substrát mírně provlhčíme a rostliny opět obrazí. Avšak při suchu trvajícím déle než dva týdny (záleží také na teplotě) začnou fuchsie zcela sesychat a odumírat.

Vhodné prostory

Fuchsiím v zimě dopřejeme rozptýlené světlo až polostín, a pokud nebudou zimovány za příliš vysokých teplot, přezimují bez problémů i v prostorech orientovaných na sever. Pro zimování fuchsií jsou nejvhodnější chladné zimní zahrady či světlé chladné sklepy nebo chodby. Můžeme je tak zimovat např. i na chodbě v panelovém domě či na zaskleném balkonu.

Začátek nové sezóny

  • Na konci zimy až začátku jara začneme fuchsie přihnojovat hnojivy podporujícími růst nových výhonů a zakládání květů, například Kristalon start.
  • Rostliny, které mají již plně prorostlé květináče, přesadíme do výživného, vzdušného substrátu, například do směsi rašeliny, kompostové zeminy a písku či perlitu v poměru 2:2:1.

Se zvyšující se teplotou a délkou dne nastane období intenzivního růstu a zakládání květů. Nové výhony nenecháme příliš vyrůst a pravidelně je zaštipujeme – podpoříme tím bohaté rozvětvení keříků či korunek (u stromkových forem) a tím i založení vícero květů na nových výhonech. Rostliny však zaštipujeme pouze od konce zimy do začátku jara, kdy se teprve začnou tvořit poupata. Pozdější intenzivnější zaštipování by mělo negativní dopad na začátek kvetení i množství květů.

Svěží vzduch fuchsiím svědčí

Pro správný růst a bohaté kvetení potřebují vydatnou zálivku i hnojení, podle druhu hnojiva asi jednou až dvakrát za týden.

Pokud již nehrozí jarní mrazíky, můžeme fuchsie přenést na letní stanoviště, které by mělo být chráněné a s dostatkem rozptýleného světla až polostínem. Fuchsie můžeme přes sezonu pěstovat v nádobách na terasách, dvorcích či balkonech, nebo je volně zapustit do záhonů.

Řízkování fuchsií

Obtížné není ani množení fuchsií – množíme je v průběhu celé sezony polodřevitými řízky, které zakoření v lehkém substrátu (nejlépe v rašelině s pískem či perlitem v poměru 1:1), nebo v samotném písku či perlitu. Dobře koření i ve sklenici s čistou vodou. Nejvýhodnější je množit fuchsie na podzim a využít při tom výhony, které jsme odstřihli při udržovacím řezu před zazimováním. Nejlepší jsou vrcholové řízky bez květů či poupat. Řízky obvykle zakoření během 2–3 týdnů.

Barevné sukýnky a jedlé plody

Fuchsie je možné pěstovat jako keře, stromky i převisle v závěsných květináčích či truhlících. Květy mají mnoho různých barev a forem. Botanické (původní divoké druhy) i některé kultivary mají většinou menší úzké trubicovité květy v červených odstínech. Nejoblíbenější jsou ovšem kultivary s většími vícebarevnými květy s bohatě zřasenými sukýnkami. Pokud jsou květy opylené, začnou se tvořit plody o velikosti malé třešně, jež jsou ve zralosti tmavé a jedlé. Jejich tvorba však rostliny vysiluje a méně pak nakvétají. Proto je lepší nechat na rostlině pouze několik vyvíjejících se plodů „pro ochutnání“ a ostatní odkvetlé květy pravidelně odstraňovat.

Co o fuchsiích možná nevíme

Většina botanických druhů fuchsií má domovinu v Jižní a Střední Americe. Některé druhy však najdeme i na Tahiti a na Novém Zélandu. Botanických druhů je kolem stovky, odrůd je přibližně osm tisíc. První křížence fuchsií se podařilo vypěstovat již v první polovině 19. století a na začátku 20. století bylo zahradnickými firmami nabízeno kolem tisíce odrůd. První fuchsie byly objeveny a popsány na konci 17. století a pojmenovány byly podle německého lékaře a botanika Leonharta Fuchse.