Pestré jiřinky projasní podzimní zahradu. Umíte o ně pečovat?
15. 9. 2017

Pestré jiřinky projasní podzimní zahradu. Umíte o ně pečovat?

Jiřinky oslňují záplavou květů oslnivých barev a zajímavých tvarů. Někdo je pěstuje dlouhodobě, jiný je musí kupovat každý rok znovu a znovu. Co dělat, abychom byli úspěšní všichni?

Jiřinky na zahradě pěstujeme samostatně, ale i v kombinaci s vyššími trvalkami, které mají větší květy. Vždy přihlédneme k udávané výšce odrůd. Miňonky jsou vhodné i do letničkových záhonů. Jiřinky lze pěstovat též v dostatečně velkých nádobách a před ojedinělými podzimními mrazy je pak ukrývat. Květy řežeme ráno, když jsou plně rozkvetlé, ve váze pak vydrží 5 až 8 dnů.

 Jiřinka odrůdy Dismanka, kaktusovka

Výsadba

  • Pro jiřinky si vybereme místo teplé, nepříliš větrné. O množství květů rozhoduje délka bezmrazého vegetačního období. Pěstování na horách a v mrazových kotlinách je proto rizikové.
  • Vysazujeme je na plné slunce, mimo dosahu kořenů dřevin.
  • Ideální je lehčí, humózní, neutrální až slabě alkalická půda. Na podzim do ní zaryjeme kompost s přídavkem mletého vápence, zjara přidáme minerální hnojivo, povrch lehce urovnáme a nenecháme jej zaplevelit. Všechny jiřinky jsou velmi citlivé na mráz, proto u nás hlízy vysazujeme až od 20. dubna do prvních květnových dnů, aby se první výhonky nad povrch půdy dostaly až po „ledových mužích“.
  • Při nákupu prozkoumáme obsah sáčku, hlízky nesmějí být proschlé a tedy nápadně lehké, neměly by být vystaveny mrazu. Máme-li koupené již zapěstované rostliny (bývají řízkované), zaštípneme je a vysadíme až koncem května.

 

Jiřinka odrůdy Fuga, pomponka

Hlízy nejvyšších jiřinek (nad 120 cm) vysazujeme 70 cm od sebe, ostatní 60 cm (v jedné řadě 50 cm) a miňonkám, zvláště nízkým odrůdám, stačí 30 cm. Osvědčuje se výsadba do dvouřádků. Je dobré do každé jamky ještě před umístěním hlíz zapíchnout dřevěný či bambusový kolík dlouhý tak, aby nad zemí vyčníval asi 80 cm. Po pozdějším vyvázání jej jiřinky přerostou, takže nebude rušit vzhled záhonu. Hlízy by měly mít při výsadbě již rašící pupeny. Vrcholy hlíz umístíme asi 5 cm pod povrch půdy. Pokud hrozí pozdní mrazy a jiřinky jsou již nad zemí, přihrneme je. Další přihrnutí je vhodné i později, protože rostliny pak méně polehávají. Tomu zabráníme i tak, že rostlinám vysokým 30 cm odštípneme vrchol o 10 cm. U výsadeb určených pro řez naopak ponecháme jen dva či tři nejsilnější výhony. Čím méně výhonů zůstane, tím větší budou květy. 

 Jiřinka odrůdy Salsa Verde, fimbra

Pěstování přes léto

Rostliny pravidelně zaléváme a do července i minerálně přihnojujeme. Nepoužíváme pouze dusíkatá hnojiva, nýbrž i vícesložková, nejlépe kapalná s větším zastoupením draslíku. Půdu občas okopáváme a zbavujeme plevele, herbicidy nepoužíváme, je to riskantní. Rostliny vyvazujeme a pravidelně vyřezáváme i se stopkou květu, jakmile začnou odkvétat (před opadem plátků). Záhon pak vypadá hned lépe, ale zejména se tím výrazně podpoří další kvetení. Vyštipováním bočních poupat již ve velikosti hrášku dosáhneme výstavních květů na dlouhých stopkách. Nejranější jiřinky sice ukážou první květy již šest týdnů po výsadě, ale s výrazným barevným efektem počítáme až od července do mrazů. Květy ovšem někdy blednou na úpalu a polámou se, pokud nasají mnoho vody nebo je zasáhnou větrné bouřky. Před rozmary počasí jiřinky chráníme kryty a důsledným vyvazováním.

 Jiřinka odrůdy Julie, fimbra

Sklizeň a uskladnění

Krásu jiřin ukončí zpravidla říjnové mrazy. Ty první hlízy nepoškodí, takže se sklizní nespěcháme. Období skladování hlíz je vždy riskantní a rozhoduje o úspěšnosti pěstování - platí, že čím je uskladnění kratší, tím lépe. Pro sklizeň volíme pokud možno den bez deště, zpravidla po 15. říjnu. Lodyhy zkrátíme na výšku asi 10 cm a spolu s hlízami je vyryjeme. Popisky s označením odrůd, které jsme měli na vyvazovacím kolíku, přivážeme na větvení hlíz tak, aby se nemohly uvolnit. Lodyhy jiřinek jsou duté a je nutné, aby z nich vytekla voda, proto je položíme „hlavou dolů“ a ponecháme je tak do večera. Pak šetrně odstraníme zbytky půdy a svisle hlízy uložíme do vyšších perforovaných umělohmotných přepravek. Mezery prosypeme hoblinami, suchou rašelinou nebo pískem. Tento postup je vhodný pro teplejší a sušší sklep, pro skladování jiřinek je ideální sklep typicky bramborový s teplotami 6-10 °C (teplota 2 °C již hlízy poškozuje) a s relativní vzdušnou vlhkostí 70-85 %. Hlízy umisťujeme jednotlivě, abychom je měli na očích: seschlá hlíza se spíše vzpamatuje než nahnilá a plesnivá.

Úskalí při pěstování

Velkým problémem jsou virové choroby. Vlastně jen kvůli nim musíme často stávající odrůdy zlikvidovat a nahradit je jinými. Napadené jiřinky jsou zakrslé, listy mají nažloutlé s nepravidelnými mozaikami podél žilnatiny, deformované, řádně se nevyvíjejí ani květy. Léčba není možná a nebezpečí přenosu (mšice, nářadí) na další rostliny je velké. Nemocné rostliny ihned odstraníme. Hlízy jsou jedlé, což věděli už indiáni, vědí to i hlodavci, takže se stává, že metrová jiřinka najednou zvadne, a když ji vyndáme, zjistíme, že nemá hlízu. Nebezpečí hrozí i při zimním uskladnění. A první jarní výhony pak také mohou zlikvidovat slimáci.

Autor Jiří Žlebčík.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: osmmínusčtyři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS