Pět nejčastějších chyb při zakládání kompostu
29. 8. 2017

Pět nejčastějších chyb při zakládání kompostu

Tajemství rozkvetlé a plodící zdravé zahrady nenápadně zraje v jejím koutě. Správně založený a krmený kompost nezapáchá a z odpadu zdarma vyrábí prvotřídní substrát a hnojivo. Čeho se vyvarovat?

Kompost má málo prostoru

Tráva, listí a suché rostliny, které tvoří většinu hmoty určené ke kompostování, zaberou hodně místa. Až zetlí a promění se na kyprou prsť vonící lesem, zmenší svůj objem až na pětinu. Ohrádku na kompost se proto vyplatí budovat velkoryse a počítat s počátečními objemy. A pokud chcete zrání kompostu urychlit a zkvalitnit přehazováním, potřebujete další místo. Kompost nebo jeho část, kterou necháte přes léto dozrávat, můžete osadit okurkami, dýněmi, lichořeřišnicí a další hladovou zeleninou nebo pohlednými letničkami, takže získáte pěkný dočasný záhon jako bonus. Pokud na opravdu malé zahrádce pracuje jen kompostér, vyplatí se mu pořídit dvojče – jeden postupně plníte, v dalším, již naplněném, necháváte materiál zrát.

Zrající kompost můžete osadit a tudíž zkrášlit a využít

Kompost je oddělen od matky Země

Pokud zakládáte běžný kompost, nikdy mezi něj a půdu nepokládejte bariéru. Odstraňte pouze drny nebo vegetaci na vybraném místě. Na odkrytou půdu můžete navršit vrstvu klacků, která přispěje k žádoucímu provzdušnění (viz níže), ale nepatří na ni beton, fólie ani prkna. Právě z půdy se do kompostu nejrychleji nastěhují rozkladači, díky kterým kompostování funguje – žížaly, svinky, stínky a armáda bakterií. Výjimkou je pouze otočný kompostér, ve kterém výhody jeho izolace převažují nad nevýhodami. Je ideální pro horké kompostování, materiál v něm můžete naočkovat surovým, polovyzrálým kompostem, kopřivovým zákvasem, nebo bakteriálním startérem.

 Důležitý je přístup vzduchu i vhodný poměr materiálů

Kompost nemůže dýchat

Proces, který veškeré organické zbytky promění na kyprý substrát plný živin a humusu, by měl probíhat za přístupu vzduchu. Rozklad může sice probíhat i anaerobně, bez přístupu kyslíku, ale doprovází ho zápach a výsledek není kvalitní. Proto musí mít kompostéry větrání, ohrady pro kompost jsou vhodnější vzdušné nežli plné. Hromadu materiálu není dobré vršit příliš vysoko a do šíře(měla by být nejvýše  1 m vysoká a 1,5 m široká), raději ji prodlužujte do šířky. I tomu by měla odpovídat kompostovací ohrádka.

Kompost je samá tráva

V kompostu by měly ze tří čtvrtin převládat materiály bohaté na uhlík, (listí, sláma, štěpka) nad materiály bohatými na dusík (zelená tráva, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus). Jinak převládnou nežádoucí hnilobné procesy – materiál se slehne a nebude provzdušněný, ani když mu dopřejete drenáž na dně, vhodné ohrazení a přehazování. Obsahuje také příliš mnoho dusíku a málo uhlíku. Pro optimální průběh zrání míchejte třetinu „zelené hmoty“ (tráva a veškeré čerstvé rostliny a zbytky zeleniny) s dvěma třetinami „hnědé hmoty“ jako je listí, sláma, štěpka.

 Zralý kompost je kyprý a voňavý

Kompost obsahuje nežádoucí příměsi

Na kompost nejenže nepatří žádné odpadky, které nejsou organického původu – například plasty nebo popel z uhlí. Nežádoucí látky by se do něj dostaly také z barev a mořidel ošetřeného dřeva. Rozkladu takové substance bránit nemusí a jejich přítomnost nerozpoznáte, ovšem následně putují do rostlin, kterými kompost hnojíte. Mnohem méně nebezpečné, ale obtížné jsou plevele v kompostu. Pokud v něm přežily jejich semena nebo oddenky, poznáte to naopak rychle – spolu s kompostem je rozhodíte na záhony. Do kompostu, ve kterém probíhá rozkladou pomalou, studenou cestou, zralá semena a životaschopné oddenky rostlin nepatří. Můžete je ovšem zpracovat při kompostování horkém, kde je vysoká teplota zahubí. Pokud nemáte otočný kompostér nebo založený horký kompost, který je náročnější na údržbu, lze plevelu horkou fázi  připravit v černých perforovaných plastových pytlích. Pokud k němu přihodíte trochu posekané trávy ze sekačky, vytvoří se teplo snáze. Pytel naplňte jen do dvou třetin, zavažte a nechejte odpočívat nejméně šest měsíců na sluníčku, občas ho protřepte. Až poté jeho obsah přidejte do kompostu.

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřimínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS