Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je jednoletá rostlina. Je nenáročná na půdu, roste i ve vyšších polohách, vyhovují jí slunná stanoviště a dobře snáší sucho. Kvete od května do září modrým až fialovým květenstvím a v okrasné zahradě se velmi hezky vyjímá. Čerstvá i sušená se používá do dekorativních květinových vazeb. Hlavní význam má však jako zelené hnojení, medonosná rostlina nebo pícnina.
Důležitá na poli i v zahradě
Svazenku poznáte nejen podle květů, ale i podle charakteristických listů.
Se svazenkou se potkáme hlavně na polích, kde se vysazuje po sklizni hlavní plodiny. Má krátkou vegetační dobu, vyrůstá do šesti týdnů. Rychle tedy pokryje obnaženou zeminu a chrání ji před vysycháním a erozí, kořenový systém půdu zpevňuje a zabraňuje jejímu odplavování při deštích. Hustý propletenec listů také stíní zem a zabraňuje nárůstu plevele na užitkové půdě.
Svazenka u nás není domácí. Pochází ze Severní Ameriky. U nás se pěstuje od konce 19. století, místy zplaňuje. Jak zemědělci, tak zahrádkáři využívají skutečnosti, že svazenka s našimi kulturními plodinami není příbuzná. Tím odpadá nebezpečí přenosu rostlinných chorob. Mladé rostlinky zimu v našich podmínkách nepřečkají, nehrozí tedy nadměrné rozšíření svazenky a zaplevelení polí a zahrad. Rozmělněním a zaoráním biomasy svazenky se zlepší kvalita půdy a zvýší objem humusu i potřebných živin. Zelené hnojení pomocí svazenky je levný a ekologický způsob, jak zkvalitnit půdu i na zahrádce.
Medonosná rostlina
obrázek z archivu ireceptar.cz
Svazenka je ale také rostlinou krásně kvetoucí a vůní připomínající lilie, osazují se s ní květinové záhony i obruby. Přestože má krátké vegetační období, kvést začíná již 50 až 60 dní po vysetí a tak můžeme mít záhonky rozkvetlé po celé léto. Stačí průběžně vysévat semena přibližně v třítýdenních intervalech, rychle vzejdou a vyrostou v nové kvetoucí krásky. Kromě potěchy smyslů pro člověka jsou však její květy také důležitou včelí pastvou. Produkují velké množství nektaru s vysokým obsahem cukrů (až 40%) a jsou přitažlivým zdrojem potravy pro včely i jiný hmyz. Svazenkový med je velmi aromatický, výrazné chutí, hnědožluté barvy a vcelku pomalu krystalizuje. Včely svazenku milují a hojně ji navštěvují, výnosy medu ze svazenkového pole jsou poměrně vysoké (200-500 kg na hektar).
Svazenka jako krmivo
Svůj význam, přestože ne tak důležitý, má pěstění svazenky ke krmným účelů, podobně jako například jetele nebo vojtěšky. Píce svazenky je však vcelku průměrná a využívá se spíše jako doplňkové krmivo. Rostliny se musí sklízet ještě před květem nebo krátce po rozkvetení, jinak stonky dřevnatí a zhořknou. Tím se bohužel pěstitelé připraví o možnost využít tuto rostlinu jako medonosnou a poskytnou potravu včelám a dalším opylovačům. Po vykvetení je svazenka pro krmné účely nevhodná a zaorává se jako zelené hnojivo.
Svazenka je vhodná i pro drobné pěstitele na zahrádkách. Můžete jí využít jako protierozní plodinu například na svažitých pozemcích, k potlačení růstu nežádoucích plevelů, prokypření půdy a obohacení o kvalitní humus. V neposlední řadě vaši zahradu zkrášlí a přiláká hmyzí opylovače.
Svazenka vratičolistá
- Vědecký název Phacelia (z řeckého fákelos: svazek) tanacetifolia (vratičolistá, podle listů připomínajících listy vratiče obecného). Jan Svatopluk Presl svazenku ve svém díle Všeobecný rostlinopis (1846) uvádí jako čečorku.
- Jednoletá bylina, může dorůst až 80 cm výšky.
- Vysévá se obvykle od dubna do červena. Pozdější výsevy nevykvetou, ale můžeme je využít pro zelené hnojení.
- Kvete od května do září.
- Vegetační doba 50-60 dnů.
