Břečťan popínavý (Hedera helix) je rozšířený téměř po celé Evropě (od Středomoří po jih skandinávských zemí) a v jihovýchodní Asii. Má dlouhý (15–20 m), bohatě větvený, dřevnatějící stonek, který se plazí v podrostu, nebo se pne po různých oporách, ať přírodních (stromy či skály), nebo v umělých (budovy, zdi, sloupy, ploty).

Příčepivé kořínky zdatného lezce

K téměř jakémukoliv podkladu se břečťan dokáže přichytit přísavnými (tzv. příčepivými), několik milimetrů až centimetrů dlouhými kořínky, které vyrůstají po celé délce stonku.

Listy břečťanu jsou neopadavé, kožovité, lesklé, tmavě zelené (u šlechtěných rostlin i různě zbarvené), 3–8 cm velké, na stonku jsou uspořádané střídavě.

Drobné, žlutozelené květy rostou v polokulovitých květenstvích a na rostlinách se objevují od června do října. Rostliny začínají nakvétat přibližně ve stáří 8–10 let.

Plody jsou několik milimetrů velké, tmavě modré až téměř černé bobule, které na rostlině přetrvávají až do jara a v zimním období slouží i jako potrava pro ptáky. Ale pozor, pro lidi jsou tyto plody jedovaté.

Nenáročný břečťan roste i v hlubokém stínu

Břečťan je typický zástupce rostlin lesního podrostu, to znamená rostlin, které rostou převážně ve stínu až polostínu či na rozptýleném světle a přímé celodenní slunce většinou špatně snášejí (na slunci sice břečťan také roste, ovšem mnohem pomaleji a jeho listy jsou vybledlé a často hodně prosychají). Díky stínomilnosti břečťanů je možné z této rostliny vytvořit elegantní zelené plochy i na silně zastíněných místech zahrady, kde by se jiným rostlinám nedařilo – například v podrostu pod velkými stromy či v jiných zastíněných zákoutích zahrady. Kořenový systém břečťanu je navíc silný a proniká půdou až několik metrů hluboko. Starší, silné a dobře zakořenělé rostliny tím mohou získávat vodu i z větších hloubek a břečťan tak dokáže odolávat i delším obdobím bez srážek.

  • Odrůd břečťanu je celá řada, vybrat si můžeme ze široké škály tvarů listů i jejich zbarvení, takže porost břečťanu nemusí být jednotvárný. Břečťan se využívá i jako architektonický prvek hlavně k ozelenění severně orientovaných zdí domů a různých zahradních staveb.
  • Stále častěji se pěstuje v nádobách, třeba v závěsných květináčích, nebo jako popínavá okrasa teras a balkonů.
  • Břečťanový porost může sloužit i jako téměř bezúdržbová náhrada trávníku, hlavně na obtížně udržovatelných místech zahrady, například ve svazích, nebo mezi hustým porostem keřů a stromů, kde bychom trávu obtížně sekali. Využít ho můžeme i jako půdopokryvnou rostlinu pro zakrytí ploch s nekvalitní půdou nebo hrubou navážkou, kde by tráva nerostla.
  • Břečťanem můžeme ozelenit i staré, mrtvé stromy, které břečťan popínavými stonky zcela obalí.
  • Pomůže nám také třeba vytvořit ze starého, rezavějícího drátěného plotu nový živý, zelený plot.

Pozor na děti, plody jsou jedovaté

Břečťany se běžně vyskytují v přírodě i v zahradách. Nesmíme však zapomínat, že jsou jedovaté. Jejich tmavé plody, dozrávající na podzim, vzhledově připomínají černý rybíz, a tak mohou lákat děti, aby si je utrhly a snědly je. Ovšem už požití menšího množství bobulí může vyvolat těžké průjmy, a požití většího množství plodů může děti i dospělé ohrozit i na životě. Proto raději na všech místech dětem přístupných z břečťanu dozrávající plodenství odstříhneme.

Víte že …?

  • ...břečťany jsou dlouhověké rostliny? Doložené je stáří až kolem 500 let a podle některých literárních zdrojů se tyto rostliny mohou dožít i tisíce let.
  • ...latinské rodové jméno Hedera pochází z řečtiny a znamená sedátko? Je odvozeno od schopnosti břečťanu samovolně přisedat k podkladu. Druhové jméno helix je odvozeno také z řečtiny, od slova helissó = vinout se.
  • ..břečťan je významnou užitkovou a léčivou rostlinou? Sbírají se listy, z nichž se získávají látky k výrobě dezinfekčních přípravků a léčiv k léčení popálenin, drobných povrchových zranění, ale také celulitidy a dalších nemocí.