Nejprve je třeba si říci, co vlastně růžím (a obecně všem rostlinám) v zimě nejvíce škodí: Je to mrazivý vítr bez sněhové přikrývky, holomráz. Velmi nebezpečný je v předjaří noční mráz spojený se slunečním svitem a teplem přes den. Ochrana se tedy bude zaměřovat nejen na izolaci rostliny od mrazu, ale paradoxně hlavně od slunce, které může v předjaří napáchat velké škody (to jsou ty hnědé skvrny na listech rododendronů…)

Proč růže na podzim nestříhat?

Na podzim není třeba růže ostříhat! Zakrátíme je jen tak hluboko, aby se dalo na záhonku pracovat. Jinak vše, co je na rostlině zelené – tedy i holé výhonky – i v zimě transpirují a tím zajišťují rostlině potřebnou energii. Čím je tato zelené plocha větší, tím lépe. Ránou po střihu navíc může do rostliny vnikat infekce.

Kdy a jak růže nejlépe chránit?

Růže zakrýváme co nejpozději – až když očekáváme první mrazíky, tedy v průběhu listopadu nebo prosince. Na jaře počkáme až na příznivější počasí bez silných mrazů.

  • Tradiční nakopčení půdou kolem rostliny je práce nepříjemná, mnohem lepší je na střed rostliny nasypat do výše 20 cm několik lopat lehčího substrátu, dobře rozloženého kompostu nebo i jemného mulče. Ten pak na jaře jen lehce rozhrábneme. To platí pro klasické růže záhonové a jim podobné. Nadzemí část rostliny můžeme navíc chránit lehkým chvojím.
  • Jinak postupujeme u růží popínavých a stromkových, kde chceme chránit i nadzemní části. Nejlepší je použít bílou netkanou textilii, jíž omotáme tu část růže, kterou chceme chránit. Bílá barva odráží slunce, ale propouští část světla i na rostlinu. Zároveň takový obal „dýchá“ a tím brání tvorbě plísní a jiných chorob na rostlině pod obalem.

Zimní zálivka

Při holomrazech rostliny nejen namrzají, ale také vysychají. Především u růží v nádobách tedy kontrolujeme, zda je půda kolem kořenů alespoň mírně vlhká. Pokud ne, zavčas je zalijeme – nejlépe za bezmrazého počasí a studenou vodou.

Foto: Jiří Prouza, kresby: KORDES