Kolem celého domu vede 2 metry široká dlážděná terasa, která se na východní straně u vstupu do domu rozšiřuje. Okrasné a květinové záhony jsou přidruženy ke vjezdové a vstupní části a do severovýchodního rohu. Zbylé odlehlejší kouty zahrady jsou osázeny většími stromy a volně rostoucími keři. Živý plot je navržen z habrů (Carpinus betulus), do něj pak navrženy čtyři listnaté stromy v kultivarech a na kmínku 250 cm.

Návrh zahrnuje ohniště poblíž altánu pro chvíle posezení a jezírko, které je umístěno před nejhustěji zalesněnou část zahrady. V tomto jihozápadním cípu zahrady kolem jezírka je možno použít luční trávník, který se seče pouze dvakrát do roka a tvoří divoce rostoucí a kvetoucí ozdobu. Pro snadnější údržbu je od sečeného a normálně využívaného trávníku oddělen písčitou cestičkou.

Listnaté stromy a keře

  • Acer platanoides – javor mléč (v kultivarech)
  • Carpinus betulus – habr obecný
  • Crataegus monogyna – hloh jednosemenný
  • Quercus rubra– dub červený
  • Betula papyrifera – bříza papírová
  • Fagus sylvatica – buk lesní (v kultivarech)
  • Corylus maxima ´Purpurea´ – líska veliká (červenolistá)
  • Laburnum anagyroides – štědřenec odvislý
  • Berberis thunbergii – dřišťál Thunbergův (v kultivarech)
  • Physocarpus opulifolius – tavola kalinolistá
  • Cotinus coggygria – ruj vlasatá (v kultivarech)
  • Viburnum opulus – kalina obecná

Jehličnaté stromy a keře

  • Picea omorika – smrk Pančičův
  • Pinus nigra – borovice černá
  • Pinus mugo – borovice kleč (v kultivarech)
  • Abies concolor – jedle ojíněná
  • Larix kaempferi – modřín japonský
  • Pseudotsuga menziesii – douglaska tisolistá
  • Taxus baccata – tis červený
  • Chamaecyparis lawsonina – cypřišek Lawsonův (v kultivarech)
  • Pinus mugo - borovice kleč

Přírodní zahrada má svá pravidla

Zahrada vybudovaná v přírodním stylu by měla do značné míry fungovat jako samostatný ekosystém s minimálními zásahy zvenčí. Může vzniknout s jasným architektonickým záměrem, může se v ni ovšem proměnit jakákoliv již založená zahrada, jejíž majitel se rozhodl pro změnu.
Zásadní roli při vytváření přírodní zahrady a při volbě rostlin však hrají především ekologické principy. I přírodní zahrada totiž má své jasné zásady a pravidla. Rozhodně nelze považovat za přírodní zahradu džungli plnou plevele, kde původní rostliny rostou jedna přes druhou tak, jak se která právě prosadí. Měla by tady existovat souhra mezi podmínkami stanoviště a volbou vysazených rostlin. Právě proto, že tu platí zákon silnějšího, je třeba zakládat přírodní zahradu s rozmyslem. Nemůžeme například vysadit něco příliš bujného vedle rostliny, kterou takový rozpínavý soused udusí, nelze si ani pořídit invazivní exotický druh, který by ohrozil domácí flóru.

  • Při tvorbě přírodní zahrady je vhodné využívat především obnovitelné zdroje a snažit se přiblížit zahradní vegetaci rostlinným společenstvím v přírodě.
  • Je vhodné používat pórovité propustné materiály, jimiž voda může vsakovat do půdy, zatímco pevné plochy by ji zbytečně odváděly pryč.


Přirozený koloběh

Základní a nejdůležitější zásadou přírodní zahrady je, že v ní musí panovat vlastní koloběh, fungující na základě přirozených regulačních mechanismů. Ten zajistí co největší druhová bohatost rostlin i živočichů.

  • Přírodní zahrada by proto měla obsahovat prvky lesa, louky a v ideálním případě i vodní plochu, byť třeba jen v podobě malého umělého jezírka.
  • Kromě neovocných listnatých stromů by neměly chybět stromy ovocné, stejně jako rozmanité trávy, byliny, léčivé rostliny a koření, protože i přírodní zahrada má přinášet užitek a obohatit naši kuchyni.

Ptáci pracují lépe než insekticid

V případě přírodní zahrady je třeba vyloučit všechno, co přírodě neprospívá. Tedy nepoužívat pesticidy, lehce rozpustná minerální hnojiva ani chemické postřiky proti škůdcům. Chemie totiž hubí i užitečné drobné živočichy, kteří škůdce přirozeným způsobem likvidují a jimž přírodní zahrada svou rozmanitostí poskytuje domov. Ty naopak musíme na svou zahradu přilákat a hýčkat si je.

  • Kvůli broukům je dobré ponechat na zahradě některé staré a odumřelé stromy.
  • Travnaté či kamenité meze poskytují útočiště čmelákům a ještěrkám.
  • Hromady větví nebo polen zase slouží jako úkryt ježkům.
  • Pokud vytvoříme v korunách stromů dobré podmínky k hnízdění hmyzožravým ptákům, zjistíme, že pracují účinněji než chemický postřik. (I ptáci, kteří se běžně živí semeny a ovocem, krmí své mladé hmyzem).
  • Škodlivý hmyz spolehlivě likvidují i netopýři – i těm můžeme vyrobit speciální budky.
  • Ropuchy jsou největším přírodním nepřítelem housenek a plžů.
  • Slunéčka sedmitečná jsou zase postrachem mšic stejně jako škvoři. Ti se rádi usídlí v „domečku“ z obráceného květináče naplněného slámou, který pověsíme na strom napadený mšicemi.

Živiny a vláhu zajistí kompost a dešťová voda

  • Pro vylepšení půdy používáme vlastní vyzrálý kompost, kompostovaný hnůj nebo tzv. zelené hnojení. Oslabeným rostlinám prospívá jícha z kopřiv nebo z bršlice kozí nohy.
  • Samozřejmou součástí přírodní zahrady by měly být nádoby nebo podzemní zásobníky na zachycování dešťové vody, která rostlinám prospívá nejvíce.

Přírodní zahrada spíš než naši fyzickou námahu potřebuje především porozumění a pochopení pro své potřeby. A ty jsou vlastně jednoduché a logické – ostatně jako příroda sama.

Foto: Jana Bucharová a Shutterstock