Řízkování je ideální způsob množení okrasných jehličnanů. Poměrně snadno a levně získáme tolik nových rostlin, kolik potřebujeme, a vlastnosti daného kultivaru zůstanou zachovány. Z „žebra“ matečné rostliny vyrůstají identičtí jedinci, vegetativní množení je proto pro okrasné kultivary jako stvořené.

  • Polovyzrálý řízek již dřevnatí, jeho spodní část tmavne. Odebíráme ho od poloviny léta do počátku podzimu. Abychom podpořili jeho zakořenění, můžeme šikmo seříznout kůru ve spodní části.
  • Dřevitý řízek odebíráme ze zcela zdřevnatělého, jednoletého výhonu, nejlépe v bezlistém stavu na podzim. Krátký výhon můžeme odtrhnout i s patkou. U některých druhů je vhodné, aby báze nebyla zcela zdřevnatělá, ale ještě zčásti zelená. Vyzrálé řízky mohou zakořenit až za několik měsíců.

Jehličnany používejte jako koření

Jehličnany bývaly na zahradách svého času přeceňovány, nyní postupně ustupují do pozadí, kam patří. Mají důležitou roli díky jehličí mnoha odstínů, které neopadá, a kvůli zajímavým tvarům, jimiž zahradu oživí v zimě. Jehličnany vytvářejí husté koruny a porosty, které poskytují soukromí a ptákům útočiště pro hnízdění a odpočinek. Pokud jich však je víc než listnáčů a kvetoucích rostlin, zahrada působí smutně, jednotvárně a nepřiláká motýly, čmeláky a další užitečný hmyz či hmyz, který je potravou ptáků. V harmonické zahradě obvykle jehličnany tvoří nejvýše třetinu (a raději méně) celkového počtu dřevin. S jejich tvary a barvami stojí za to si vyhrát a výsadbu dobře promyslet, aby byla oku lahodící.

Odebírání řízků

  • Z mladých výhonů odebereme řízky dlouhé 10-15 cm, nebo odtrhneme nový výhon od starého dřeva i s patkou. U jehličnanů zeravů, cypřišků a podobných druhů odstraníme ze spodní třetiny řízku postranní výhonky. Jehlice smrků či borovic můžeme ponechat, provzdušňují substrát.
  • Řízky zapíchneme do lekého, vzdušného substrátu (například směsi perlitu, kokosové drti, hrubého písku, drcené kůry jehličnanů a případně rašeliny). Vzdušnost substrátu je účinnou prevencí houbových chorob. Řízky by neměly zaschnout, pokud je nevložíme do substrátu ihned, uchováme je ve vlhkém sáčku.Řízky umístíme do studeného pařeniště nebo skleníku. Můžeme je zasadit i přímo na venkovní záhony. Ty, které se ujmou, začnou zjara pučet a růst, poté je zalijeme a přihnojíme. Kořenění urychlí spodní vyhřívání substrátu na 20 °C, ale není nezbytné.
  • Jako ochrana proti houbovým chorobám, které množárny často napadají, poslouží nejen postřik fungicidem, ale i vykoupání řízku před výsadbou ve slabě růžovém roztoku hypermanganu (manganistanu draselného). Prolitím můžeme dezinfikovat i substrát. Další prevencí je dostatečné větrání.
  • Řízky můžeme ošetřit gelovým nebo práškovým stimulátorem zakořeňování – rostlinné hormony v něm obsažené podporují tvorbu kořenů.

Jaký typ řízkování je pro daný druh nejvhodnější?

Vyzrálé řízky:Jedle (Abies); smrk (Picea) - řízky odebíráme nejlépe ze čtyř a sedmiletých stromků, měly by být tvrdé, ale ne zcela dřevnaté; borovice (Pinus); douglaska (Pseudotsuga); tis (Taxus) - řízky tisu by měly být sice dřevnaté, ale na bázi zelené; Metasekvoj (Metasequoia) - řízky odebíráme v době až na přelomu podzimu a zimy.

Polovyzrálé řízky: Pazerav (Calocedrus); cypřišek (Chamaecyparis); cypřiš (Cupressus); jalovec (Juniperus); modřín (Larix) - variantou je letní množení zelenými řízky.

Druhá šance pro listnáče

Pokud jsme nestihli odebrat listnatým dřevinám zelené či polodřevité řízky v průběhu sezony, lze je množit na podzim i počátkem zimy dřevitými řízky. Můžeme je dokonce zapichovat přímo na místo určení (například budoucí živý plot). Vyplatí se je vpichovat do otvorů v mulčovací textilii nebo ve vrstvě štěpky, slámy a podobně, které zpočátku brání růstu plevelů a udržují příznivější mikroklima v půdě. Pro množení vyzrálými řízky jsou vhodné například kaliny, hlošiny, skalníky, zlatice, vajgélie, pustoryly, svídy, rakytníky, ruje, bezy, sadové a botanické růže (svraskalá, galská aj), přísavníky či plaménky.

Polovyzrálými i dřevitými řízky můžeme na podzim množit i listnaté stálezelené dřeviny, jako jsou cesmína, rododendron nebo zimostráz.