Veselé květy řebčíků se rozvíjejí mezi dubnem a květnem. Přes sto druhů těchto jedinečných cibulovin roste planě v Evropě, Asii i Americe. Mnohé druhy a kultivary můžeme snadno pěstovat – pokud na podzim vysadíme cibulky, budou zahradu zdobit po mnoho dalších jar. Aroma řebčíků je nepříjemné hrabošům a hryzcům, může proto zahradu před nimi do jisté míry chránit.

Pěstování

  • Podobně jako liliím, se kterými patří do stejné čeledi, svědčí řebčíkům hluboká výsadba. Cibule velkých druhů sázíme do hloubky až 20 cm, cibule menších druhů přibližně 10 cm pod povrch půdy.
  • Ideální je slunné či polostinné místo s propustnou, humózní půdou, přičemž některým druhům svědčí půda trvale vlhčí, jiným (pocházejícím např. z jihu Evropy a z Kalifornie) především v létě sušší.
  • U vyšších, velkokvětých druhů do jamky vložíme drenáž z písku s trochou vyzrálého kompostu. Vlhkomilným postačí kompost.
  • Jako všem ostatním cibulovinám, řebčíkům svědčí vyzrálý kompost, kostní moučka a tekutá hnojiva či rostlinné výluhy obsahující více draslíku (kostivalový, z banánových slupek). Nesvědčí jim hnojení s velkým obsahem dusíku.
  • Řebčíky můžeme v září množit dělením dceřiných cibulí, případně i semeny.

Atraktivní solitéry i druhy ke zplanění

Řebčík královský (Fritillaria imperialis) patří k největším z řebčíků, dorůstá i přes metr do výšky a nese až 12 velkých žlutých až červených květů pod chocholkou listů. Je solitérou jedinečného vzhledu a uplatní se v trvalkových záhonech i ve skupinkách mezi keři. Daří se mu na slunci nebo v polostínu, v kypré a výživné půdě.

Řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris) může na vlhčích místech zahrady sám zplaňovat. Úzké listy jsou nenápadné, a pokud řebčík kvete v jarní louce, květy plují nad trávou jako zvonkovité balónky. Zdálky připomíná větší bledulku, jeho kolem 4 cm velké květy jsou však skutečně jemně kostkované – dle odrůdy růžově, vínově či zeleně. Daří se mu na slunci i v polostínu, potřebuje kyprou, humózní půdu s dostatkem vláhy. Hodí se i na břehy zahradního jezírka. Je až 30 i více cm vysoký a 8 cm široký. V přírodě roste planě například v deltě Dunaje, domovem je v jižní a východní Evropě, u nás výjimečně zplaňuje i v přírodě.

Rovněž drobnokvětému řebčíku kamčatskému (Fritillaria camtschatcensis) s květy tmavě vínovými svědčí vlhká stanoviště.

Do nádob i na skalku

Ovšem ne všechny drobnokvěté řebčíky můžeme pěstovat ve vlhké louce. Suchomilné druhy pocházející ze slunné Kalifornie, jihu Evropy a asijských stepí jsou vhodné spíše pro pěstování v nádobách, ve skalce či na štěrkovém záhoně.

Patří mezi ně například řebčík pontský (Fritillaria pontica) se zajímavými, zelenožlutými květy, nebo řebčík perský (Fritillaria persica) s květy purpurovými. Americké druhy, které vyžadují v létě naprosté sucho a nemusí být mrazuvzdorné, je snazší pěstovat v nádobách a nechat přezimovat na světlém místě při teplotě kolem 10 °C.