Říjen je vhodnou dobou pro výsadbu většiny druhů cibulovin – pokud je svěříme již chladnoucí půdě, nebudou tolik ohroženy houbovými chorobami. Rozmanité druhy a odrůdy cibulovin mohou zahradu zdobit od časného jara až do počátku léta (některé kvetou i v létě a na podzim, sázíme je ovšem časněji). Elegantní tulipány zářivých barev, nebeské modřence a ladoňky, omamně vonící hyacinty, rozverné okrasné česneky, sluníčkové narcisy, něžné krokusy a další druhy se postarají o nádherné jaro. Pokud je vysadíme ve skupinkách stejné odrůdy nebo ve vhodných kombinacích (s jinými cibulovinami nebo jarními dvouletkami, jako jsou pomněnky), bude jejich efekt okouzlující.

  • Naprosté většině cibulovin vyhovuje výsadba do hloubky, která odpovídá dvojnásobku až trojnásobku výšky cibule. Cibulky sázíme podpučím dolů.
  • Silná vrstva půdy je ochrání před výkyvy teplot, mulč navrch ochranu ještě zvýší. Ideální je listí, kterého máme na podzim dostatek.
  • Většině druhů vyhovuje humózní, propustná půda a dostatek jarní vlhkosti.

Velmi vděčné jsou nenáročné, zplaňující druhy (krokusy, narcisy, botanické tulipány, modřence, talovíny, řebčíky kostkované, ladoňky a ladoničky…), které vysazujeme do později sečených trávníků, květinových luk a pod opadavé dřeviny. Šikovním pomocníkem je sazeč cibulí, kterým vyjmeme sloupec půdy i s drnem, vložíme cibulku a opět přikryjeme. Postačí však i ostrý rýč.

Podzimní výsadba růží

Růže jsou právem považovány za královny – ovšem měly by mít odpovídající doprovod, zvláště pokud se jedná o záhonové, velkokvěté odrůdy. Pokud je zkombinujeme s vhodnými trvalkami (například levandulí), nebudou záhony mimo dobu květu nevzhledné. Využít však můžeme i další typy růží, které mnohdy zahradu obohatí ještě více - mohutné sadové růže jsou vhodné i pro volně rostoucí živé ploty, svahy zpevní a rozmanité prostory vyplní nenáročné půdopokryvné růže, loubí a pergolu ozdobí růže popínavé. Vyplatí se vybírat odrůdy odolné vůči chorobám, a nezapomínat ani na růže s jednoduchými květy, protože v jednoduchosti je krása – a na rozdíl od většiny plnokvětých nasytí i opylovače.

Keřové, pnoucí a půdopokryvné růže vysazujeme stejně, jako stromky a keře. Při osazování celého záhonu půdu nakypříme do hloubky 40 cm a obohatíme kompostem. Místo očkování sazenic by mělo být schované nejméně 5 cm pod povrchem půdy.

Listopadkám mráz nevadí

Jiřinky, které prozářily podzimní zahradu, po příchodu prvních mrazů vyzvedneme ze země. Jejich hlízy opatrně očistíme, osušíme a uložíme na chladném, temném místě při teplotě nejlépe mezi 4-6 °C, ve vzdušných přepravkách a prosypané pilinami. Podobně ošetříme hlízy begónií a dosen.

Chryzantémy se spokojí pouze s lehkou ochranou proti mrazu – prospěje jim mulčování - a budou kvést až do zimy. Můžeme je pěstovat v rozmanitých odrůdách – všechny jsou nejen velmi pohledné a trvanlivé, ale také jedlé. Listopadky pěstované v nádobách můžeme po odkvětu přemístit na bezmrazé místo v domě, nebo nádoby zapustit do země či izolovat.

Sklízení úrody

Je na čase sklidit zimní odrůdy jablek a hrušek. Měly by být dobře vyzrálé, ale očesané dříve, nežli přijdou první mrazy. Plody zimních odrůd, pokud jsou sklizené šetrně – bez otlučení – a správně uskladněné, mohou vydržet až do jara. Mnohé dojdou a budou nejchutnější až na Vánoce a později. Plody, které se nepodařilo sklidit bez poškození, raději ihned zpracujeme – můžeme z nich vyrobit křížaly, mošt, kompoty i pálenku. V říjnu také pokračuje sklizeň dýní, vinné révy, lískových a vlašských ořechů.

Zrají šípky, které poskytnou přirozený a bohatý zdroj vitamínů po celou zimu. Sklízet je můžeme z růží planých i pěstovaných, velké a kvalitní plodí například růže svraskalá, přímo pro šípky pěstujeme růže dužnoplodé, skvělá je odrůda Karpatia. V teplých létech však dozrává dříve nežli růže plané – pokud ještě není sklizená, je nejvyšší čas, protože při přezrání sice sílí chuť (vhodné na marmeládu), ale ubývá vitamín C. Stále ještě můžeme sklízet a zpracovávat i chutné a léčivé plody aronie a sladkoplodého jeřábu, hlohu, dřínu…

Bylinky k zimnímu rychlení

Z bylinkové zahrádky můžeme vyrýt trsy bylinek, zasadit do květináčů a ponechat v chladnu (postačí i skleník nebo pařeniště). Až je budeme potřebovat, přeneseme je do tepla, umístíme na co nejsvětlejší místo a začneme vydatněji zalévat. K rychlení je ideální pažitka, roketa a listová petržel, ale i další druhy bylinek, jako je kopr nebo máta.

Zahradu uklízíme s rozvahou

Při podzimním úklidu zahrady bychom měli ponechat alespoň v jejím klidném koutě, nejlépe pod keřem, kupku kamení a dřeva, staré trávy, listí a větví. Jinak u nás užiteční pomocníci - ježci, slunéčka, čmeláci, ještěrky - nenajdou žádný úkryt k zimování. Také alespoň z jedné strany přístupný kompost či ohrádka pro kompostování listí na listovku poslouží jako útočiště, zvláště pokud ho na zimu překryjeme poduškou z listí nebo slámy. Užitečná drobotina najde úkryt i mezi trvalkami a okrasnými trávami - pokud necháme jejich seříznutí až na jaro, prospějeme také rostlinám samotným a zahrada bude vypadat krásně, až je pokryje jinovatka nebo lehký sněhový poprašek. Podobně i mulč slouží jak ochraně půdy, tak mnohým našim pomocníkům.