Pokud najdeme rozrazil s bílými květy, měli bychom si stejně jako v případě čtyřlístku něco přát. Pouze s tím rozdílem, že rozrazil netrháme. Jeho lidový název je totiž bouřka, a pokud prý rostlinku utrhneme, zakrátko se strašlivá bouřka opravdu přižene.

Planý a léčivý

Rozrazil většinou známe spíše v jeho původní, plané podobě.

  • Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) má květy v nebesky modré barvě a roste na většině luk a mezí. Objevíme ho i u cest, roste na suchých půdách, na slunci i v polostínu. A právě tento druh rozrazilu může mít vzácně i bílé květy.
  • Rozrazil lékařský (Veronica officinalis) je podobný rezekvítku, najdeme jej také volně v přírodě a v minulosti patřil k běžným léčivým rostlinám. Používala se hlavně kvetoucí nať v čerstvém i sušeném stavu. Odvar se pil při kašli, onemocnění průdušek, astmatu a při zánětech močového měchýře.

Rozrazil jako skalnička

Méně známá je skutečnost, že celá řada rozrazilů patří mezi nádherné skalničky. Říká se o nich, že mají krásnější barvu než pomněnky a jsou také cennější. Kvetou delší dobu a jsou vcelku nenáročné na pěstování. K ověřeným druhům patří rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), který vytváří husté, nízké, rychle se rozrůstající koberce. Kvete velmi bohatě, takže stonky nejsou téměř vidět. Základní barvou je blankytně modrá, ale najdeme i variety a kultivary s květy růžovými, bílými, světle modrými či modrobílými. Nízké rozrazily se nejlépe hodí do skalek do společenství podobně rostoucích skalniček, dobře se kombinují s plamenkami, zvonky a karafiáty.

Rozrazil na trvalkové záhony

Rozrazily dodají záhonům opravdový punc léta, kvetou bohatě od začátku prázdnin do září.

Úplně největším hitem a téměř módním trendem jsou pak vysoké vytrvalé rozrazily, které se hodí naprosto všude – do smíšených záhonů s ostatními trvalkami, výborně vypadají spolu s dřevinami, růžemi i v solitérním záhonu. Druhy jako takové nejsou žádnou novinkou, ale byla vyšlechtěna celá řada nádherných kultivarů, které nabízejí bohaté kvetení, odolnost, kompaktní tvar a barevné variace.
Pro rozrazil je typická modrá a modro-fialová barva, ale najdeme mnohé kultivary a hybridy, které jsou i růžové či bílé. Právě bílé vysoké druhy se těší velké oblibě a do výsadeb se zařazují ještě častěji než zbarvené variety.

Pěstování

  • V tomto článku uvedené druhy rozrazilů jsou mrazuvzdorné. Výjimkou mohou být méně rozšířené skalkové druhy, které v případě tuhých zim bez sněhové pokrývky přikryjeme chvojím.

    Všechny rozrazily preferují světlé, případně lehce zastíněné místo, celodenní žár jim příliš nesvědčí.
  • Půda by měla být hlinitopísčitá, propustná.
  • Občasné přihnojení nebo dodání kvalitního kompostu rostliny přivítají, ale pozor: častější hnojení spíše škodí.

Čas od času je potřeba rostliny zmladit. Na jaře nebo na podzim je vyryjeme a trs rozdělíme na několik mladých a vitálních částí. Poté je můžeme zasadit na stejné místo nebo přesadit na nové stanoviště na zahradě.

Oblíbené zahradní druhy

  • Rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia) je vysoký okolo 1 m a vytváří přízemní růžice dlouhých listů, ze kterých vyrážejí lodyhy s dlouhými, nachově modrými hrozny květů. Krásnými bílými květy se pak pyšní Veronica longifolia schneeriesin.
  • Rozrazil klasnatý (Veronica spicata) je o něco nižší než předchozí druh, dorůstá maximálně do výšky 60 cm. Květy také tvoří dlouhé hrozny, jejich barva je modrofialová.
  • Zajímavý druh je Veronica virginica (syn. Veronicastrum virginicum), který dorůstá do výšky jednoho metru a jeho květy jsou růžové nebo modrofialové. Mezi pěkné hybridy patří ‘Red Fox‘ v karmínové barvě a ‘Crater Lake Blue‘ a ‘Sunny Border Blue’ v barvě modrofialové.