Skleník Na Slupi - oáza klidu a exotiky uprostřed Prahy
11. 5. 2017

Skleník Na Slupi - oáza klidu a exotiky uprostřed Prahy

Jaro láká k procházkám, ale občas chladné či deštivé počasí nedovolí dlouhý pobyt venku. Pak máte ideální možnost se ohřát ve skleníku a pokochat se pohledem na cizokrajné rostliny. V Praze na vás poblíž Karlova náměstí čeká obojí.

Ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK Na Slupi si nejspíš každý najde něco zajímavého. Připravili jsme pro vás malého průvodce, který vás upozorní, které rostliny byste určitě neměli přehlédnout a čím jsou pozoruhodné. 

Nejdražší rostliny v Česku

Cykas indickýPo vstupu do budovy skleníku můžete klidně odložit kabáty - podnebí vlhkých tropů vás zahřeje dostatečně. Hned v první části skleníků přitahuje pozornost návštěvníků unikát, který by zaujal i Brada Pitta. Právě on proslul sbírkou vzácných cykasů. Zástupci prastaré skupiny, označované jako živoucí fosílie, zde rostou ve dvou exemplářích cykasu indického (Cycas circinalis), samčí a samičí jedinec, oba staří přes 150 let. Patří mezi nejstarší jedince tohoto druhu v České republice a možná v celé Evropě. Není divu, že tyto jedinečné rostliny byly ohodnoceny každá na 1 000 000 korun. Pražské cykasy však žádnou sbírku neobohatí – jsou zasazeny ve volné půdě a jsou tedy prakticky nepřesaditelné. Na svém místě zůstaly dokonce i při rekonstrukci skleníků.

Chutě a vůně tropů

Už po pár krocích můžeme obdivovat rostlinu, jejíchž plodů využíváme každý den – kávovník. Kousek za ním téměř ke stropu tyčí papája obecná (Carica papaya), která je zajímavá tím, že její květy a plody rostou přímo z kmene. Vlevo od ní lze spatřit nenápadnou zelenou liánu. Je to vanilovník (Vanilla planifolia) a patří vlastně mezi orchideje. Mexiko, jeho původní vlast, bylo dlouho jediným producentem tohoto vzácného koření kvůli vazbě na místní opylovače. Až objev umělého opylování umožnil rozšíření i do dalších zemí. I tak se jedná o rostlinu náročnou na pěstování, k opylení musí dojít pouze během 24 hodin, kdy rostlina kvete.

Papáje kvete i na kmeni

Za vyhlídkovou plošinou jezírka se rozpíná pepřovník černý (Piper nigrum), zdroj bílého, zeleného i černého pepře. Pohled přes vodní plochu odhalí banánovník (Musa), největší bylina světa, která v přírodě dorůstá do výšky až 16 metrů. Na plodech volně žijících druhů bychom si ovšem moc nepochutnali, jsou totiž plné semínek a jejich chuť i vzhled se od nám známých banánů dosti liší.

Banánovník v botanické zahradě Na Slupi

Nádhera květů – po celý rok i výjimečně

jezírko ve skleníku botanické zahrady Na SlupiPotěšit se krásou květů můžeme vpravo u můstku. Zde rostoucí tlustoklasec žlutý (Pachystachys lutea) kvete po většinu roku a poskytne krásu svých žlutobílých květenství mnohým návštěvníkům. Své květy nad cestičku naklánějí i různé druhy ibišků (Hibiscus), které lze pěstovat i v našich podmínkách jako pokojové i venkovní rostliny.

Největším lákadlem zdejšího jezírka je viktorie Cruzova (Victoria cruziana). Pěstuje se jako letnička a její až 2 metry velké listy se zahnutými okraji můžeme obdivovat od června do října. Bohužel dechberoucí kvetení této vodní krásky z čeledi leknínovitých nám unikne. Ačkoliv rostlina vytváří 2-3 květy týdně, otevírají se v noci a tedy mimo návštěvní hodiny. V minulých letech bylo noční kvetení možné sledovat přes webovou kameru, snad tomu bude tak i letos. Zklamáni však nebudeme u zadní stěny skleníku, kde se nachází zasklená výstavka orchidejí s pestrou škálou barev a tvarů květů.

Victoria cruziana kvete pouze v noci

Rostliny jako stavební materiál i textilní surovina

Rostliny užíváme nejen jako pochutiny, koření či pro potěchu oka. Velmi široké hospodářské využití má například bambus (Bambusa), který najdeme v levém zadním rohu skleníku. Slouží jako stavební materiál, potravina, surovina pro výrobu textilií i nábytku. Některé druhy této traviny mohou dorůstat výšky až 40 metrů a jsou to také rekordmani v rychlosti růstu – až metr za den. Vedle bambusu nesmíme opomenout šáchor papírodárný (Cyperus papyrus), který ve starověkém Egyptě sloužil k výrobě papyru. O pár metrů dále roste mohutný zástupce čeledi kopřivovitých. Rostliny z této skupiny jsou užívány k výrobě textilních vláken, papíru, provazů apod.

Smraďoch, kulomet i muzikant

zmijovovec rivieriNež opustíme tuto část skleníku, musíme se poohlédnout ještě po několika kuriozitách. Jednou z nich je zmijovec (Amorphophallus rivieri). Má jediný list se skvrnitým řapíkem a deštníkovitě rozloženou čepelí. Pokud je rostlina v dobré kondici, každoročně kvete. Na něžný a roztomilý květ se však netěšte. Květenství je tmavě červené a mohutně zapáchá po zkaženém mase.

Další zajímavostí je takzvaný dynamitový strom, nebo-li hura chřestivá (Hura crepitans). Její okrouhlé plody po dozrání explodují a vystřelují 2 cm velká semena značnou rychlost i do vzdálenosti několika desítek metrů. Plody praskají postupně a vymršťování semen je provázeno velkým hlukem. Nejeden cestovatel byl asi v pralese vyděšen kulometnou střelbou. Zvukový efekt přinášejí i plody dalšího stromu, kujety hruboplodé (Crescentia cujete). Po vysušení se používají jako hudební nástroj, tzv. rumbakoule.

Fauna ve skleníku

Po cestě skleníkem vlhkých tropů postřehneme i zástupce živočišné říše. Hned u vchodu nás ohlušujícím rachotem přivítají papoušci. Během procházky skleníkem se nad hlavou občas mihne kruhoočko východoafrické. Tito ptáčci s výrazným lemováním kolem oka slouží jako biologická zbraň proti škůdcům a parazitům rostlin. V jezírku můžeme obdivovat několik druhů ryb a v akváriu u zadní stěny akvarijní rybičky, například skaláry amazonské. Pod listy se skrývají obojživelníci a mnohé druhy bezobratlých.

Hotentotské prdelky a tchýnino sedátko mezi sukulenty

Z cykasového skleníku se vydáme na druhou stranu do subtropických skleníků. První část, vlhký skleník, slouží k přezimování rostlin přes léto umístěných ve venkovní expozici, stromovitých palem, kamélií, hadinců, citronovníků a jiných. Rostliny v suchém subtropickém skleníku se přizpůsobily nedostatku vody vytvářením zásob v listech, stonku či kořenech.

Mezi nejzajímavější exempláře patří opuncie, které mají chutné, leč zrádné plody plné háčků, Echinocactus, zvaný též tchýnino sedátko, agáve, surovina pro výrobu tequily a aloe, jejíž výtažky se používají pro výrobu hojivých balzámů a mastí. V zasklených vitrínách můžeme obdivovat nejen množství kaktusů, často kvetoucích, ale i zástupce dalších čeledí. Za všechny jmenujme čeleď kosmatcovité, mezi které patří dobře známé „živé kameny“ nebo také „hotentotské prdelky“, sukulenty charakteristického tvaru.

Historie víc než stoletá

Skleníky botanické zahrady Na SlupiBotanická zahrada Univerzity Karlovy se původně nacházela na Smíchově, kde byla založena již roku 1775, ale po velké povodni v roce 1890 byla přesunuta na stávající místo. Tak se začala psát více než stoletá historie botanické zahrady Na Slupi. Tehdejší Karlo-Ferdinandova univerzita byla rozdělena na českou a německou část a vyhrocené vzájemné vztahy nedovolily jednotné užití zahrady. Proto byla i botanická zahrada rozdělena na dvě části, dolní část spravovala česká univerzita, horní pak německá.

Rozbroje pokračovaly až do druhé světové války, kdy po uzavření českých vysokých škol v roce 1940 německá univerzita převzala všechny pozemky i budovy pod svou správu. Náletem spojeneckých letadel 14. února 1945 byly zcela zničeny německé skleníky, české byly poškozeny a po opravě dále používány. V současné době botanická zahrada nabízí jak skleníkové, tak venkovní expozice a je přístupná veřejnosti po celý rok. Součástí zahrady jsou také experimentální skleníky pro studenty univerzity, tam se ale běžný návštěvník nedostane.

O zahradě – informace, tipy

  • Adresa: Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK, Na Slupi 16,  Praha 2
  • Otvírací doba: skleníky 10-17 hodin, exteriéry 10-19:30 hodin (duben- srpen), Skleníky i exteriéry jsou otevřené denně po celý rok, pouze časy se v zimních měsících zkracují.
  • Co právě kvete - seznam právě kvetoucích a plodících rostlin na webových stránkách i na nástěnce přímo v zahradě.
  • Komentované prohlídky – možnost objednání pro skupiny.
  • Poradenská služba – je pro návštěvníky připravena každé úterý od 10 do 12 hodin je ve správní budově botanické zahrady. Dotazy můžete posílat také e-mailem.
  • Výstavy – k oblíbeným výstavám patří výstavy kaktusů a sukulentů (3.-18. 6., 7.-17. 9. 2017), masožravých rostlin (9.-18. 6. 2017).
  • Více informací na webových stránkách bz-uk.cz

Autor Veronika Zámečníková.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: čtyřiplusšest = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS