Stálezelený pieris a jeho barevné proměny
25. 10. 2017

Stálezelený pieris a jeho barevné proměny

Hledáte pro svou zahradu zajímavý stálezelený keř? Zaměřte svou pozornost na pierisy. Zamilujete si je pro jejich nádherné zbarvení listů i pro nezvyklou podobu jejich květů. Uplatní se ve vřesovištích, skalkách i jako předsadba vyšších rostlin. Jejich velkou výhodou je silná schopnost regenerace a možnost uplatnění ve všech typech zahrad.

Vzhledově nejzajímavější jsou pierisy v období rašení nových listů. Právě tehdy předvádějí doslova ohnivou hru barev. Nově rašící listy mají barvu naprosto odlišnou od listů zdobících zbylou část keře. Mohou být světle zelenkavé, béžové, narůžovělé, ale nejčastěji mají okouzlující ohnivě červenou nebo okrovou barvu. Z nich je nejoblíbenějším a také nejvyšším druhem Pieris japonica ‘Forest Flame‘.

Čerstvě vyrašené listy pierisu poutají pozornost svou výraznou barvou.

Rod Pieris nabízí celou škálu představitelů 

Ohnivě červené listy odrůdy pierisu 'Forest Flame'Z rodu Pieris se v našich zahradách nejčastěji objevují druhy pieris japonská (Pieris japonica), méně zastoupené jsou druhy pieris květnatá (Pieris floribunda). Vzhledem k tomu, že se jedná o vřesovištní rostliny (Ericaceae), kyselé půdy pro ně jsou tím pravým prostředím. Stálezeleným keřům se daří ve stínu i polostínu, jsou to rostliny původem z podhorských oblastí jižní Asie. Některé druhy mají svůj domov na východě Severní Ameriky. Celkově má pieris jen sedm druhů, ovšem škála jejich představitelů je velmi pestrá, neboť jsou šlechtěny neustále nové variety.

Recept na vhodné společenství rostlin

Pierisy lze vysazovat společně s azalkami nebo jako podsadbu rododendronů.Ty, jakmile dosáhnou určitého stáří, nemají již tak bujně olistěné spodní části a právě tehdy přichází pravý čas pro pierisy, kterým dostatek listů rozhodně nechybí. Ty dokážou skvěle zakrýt obnažené dřevité kmínky azalek i rododendronů.

Pierisy se uplatní v různých typech zahrad.

Libavky, skimie a hebe jsou dalšími typy rostlin, které si s pierisy budou rozumět vzhledem ke své závislosti na kyselých půdách. A pak jsou tu ještě vřesy a vřesovce jako další vhodní společníci. Není vždy nutné pierisy sesazovat s dalšími druhy kyselomilných rostlin, svou krásu naplno projeví hlavně jako solitérní rostliny.  

Kaskády květů bílých, růžových i temně červených

Korálky růžových květů pierisu jsou stejně zajímavé jako vybarvené listy

Květenství pierisů je neméně dekorativní, vyrovná se kráse barevných odstínů nových listových výhonků. O důvod víc, vysadit si je ve své zahradě. Květy se vyskytují v trsech a připomínají květy konvalinek. Snad nejkrásnější jsou růžové květy, vypadající jako něžné korálky zavěšené dolů z keřů. Další častou barvou je bílá.  Ovšem nové odrůdy pierisů mohou nabídnout i květy temně červené barvy.  Právě k nim patří odrůdy Pieris japonica ‘Valley Valentine‘ a Pieris japonica ‘Katsura‘. Jednotlivé druhy kvetou od února do května.

Ideální místo pro pieris

Kyselý typ půdy je určen tím, že se jedná o vřesovcovité rostliny. Půda bez jakýchkoli příměsí vápníku, humusovitá, s přídavkem rašeliny je pro ně tou pravou.  Půdu by měly mít pierisy vlhkou, nikoli však mokrou nebo přemokřenou. Stejně tak nesnášejí sucho. Proto je dobré přidat do půdního substrátu i nevápenný písek, ten pomůže s odvodem přebytečné vláhy.

Co se týče vzdušné vlhkosti, tu upřednostňují poměrně vysokou. Pierisy umístěné na slunných místech více kvetou, keře umístěné ve stínu mají zase o to bohatší násadu nových listů. Pro jejich pěstování nejsou vhodné mrazové kotliny a ani místa s průvanem. Do méně příznivých podmínek se dobře hodí vitální a velmi odolná odrůda Pieris japonica ‘Debutante‘.   

Pieris japonica - celkový pohled na stálezelený keř.

Mladým lístkům mráz nesvědčí

Květy pierisu vypadají impozantně i ve váze.

Čerstvě vyrašené lístky jsou bohužel velice choulostivé a tudíž i náchylné k omrznutí. Poškodit je mohou přízemní mrazíky, které je připraví o krásu nových listnatých výhonků a spálí je. Naštěstí je možné sjednat snadnou nápravu. Pierisy totiž disponují nebývalou schopností regenerace. Mrazem spálené výhony proto odstřihněte, ony v průběhu 2–3 týdnů obrazí. Tím se keříkům prodlouží efekt pestrých listů až o několik týdnů. Tento zásah u rostliny navíc podpoří celkový kompaktnější a nižší růst.

Není tedy pochyb, že pierisy dokážou ozvlášnit mnohé zahrady svým neodolatelným půvabem barev listů a nezvyklými květy. Zařaďte je tedy i vy do výsadby na své zahradě.  

Autor Zuzana Bohdalová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvamínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS