Stromky v nádobách samozřejmě nemusí doplňovat jen balkony a terasy, hodí se na každou zpevněnou plochu, ozdobí dvorek či vstupní prostor domu. Velké rostliny v nádobách plní podobnou funkci jako stromy v zahradě a pouhé truhlíčky nebo mísy s květinami je nenahradí, i když je samozřejmě s velkými rostlinami můžeme vhodně kombinovat.

Nároky stromků v nádobách

Rostliny můžeme rozdělit na dvě základní skupiny: druhy, které naši zimu snesou, a ty, které musíme zimovat na bezmrazém místě. Není to jen formalita, na tuto skutečnost bychom měli myslet již při nákupu, vždyť velké rostliny do nádob nejsou levné, a pokud na podzim zjistíme, že dřeviny nemáme na zimu kam přestěhovat, takže uhynou, bude to škoda. Mnohé z druhů, o kterých píšeme, naštěstí snesou zimování i v temnu, proto nemusíme mít zimní zahradu nebo studenou chodbu, stačí i sklep. Výběr druhů rostlin do nádob je poměrně slušný, ale stejně jako při výběru rostlin do zahrady platí, že je nutné dobře zvážit, v jakých podmínkách je budeme pěstovat. V jejich případě je dodržení nároků ještě důležitější, protože rostlina v nádobě reaguje na jakékoliv stresující faktory citlivěji než ta, která roste ve volné půdě.

Orientace terasy a výběr rostlin

Ne každá terasa je na chráněném místě v polostínu – tedy v ideálních podmínkách. Daleko častěji potřebujeme nádoby s rostlinami postavit na místa, která pro ně nejsou ideální. Balkony bývají často orientovány na jih a rostlinám hrozí silný úpal. Při takových podmínkách je výběr druhu pro zdar pěstování klíčový, a proto volíme raději druhy nepřezimující, které většinou pocházejí ze Středomoří nebo z tropů a na sluneční úpal jsou lépe adaptované.

Marhaník, granátovník (Punica granatum)

Krásný keř či malý stromek pochází z Asie. Je dekorativní zejména krásnými červenými květy. Dočkat se ale můžeme i úrody vlastních granátových jablíček. Od jara do podzimu necháme granátovník venku na terase nebo na zahradě zasazený v dostatečně velké nádobě a na zimu jej pak přeneseme domů. Vyžaduje bezmrazé přezimování s teplotami od 5 do 10 °C, a i když vydrží ve tmě, měl by mít i přes zimu dostatek světla.

Fíkovník smokvoň (Ficus carica)

Pokud nemáme světlé prostory pro přezimování, radím vsadit na fíkovník. Je ještě méně náročný než granátové jablko, přežije špatný závlahový režim i to, když jej zapomeneme přesadit do většího květináče. Fíkovník na podzim shazuje listy, proto ho můžeme přezimovat v jakémkoliv sklepě, kde nemrzne.

Korálovec hřebenitý (Erythrina cristagalii)

Pochází z Jižní Ameriky, v domovině vytváří opadavé keře nebo stromky vysoké až 7 metrů, v nádobě ovšem doroste nanejvýš do dvou metrů. Kvete velkými červenými květy v červenci až říjnu. Na podzim začnou rostlině přirozeně odumírat letorosty, což poznáme podle opadávání listí. Jakmile jsou větve holé, je vhodné je hluboce seříznout až ke zdřevnatělému kmeni, aby se stromek na jaře rozkošatěl. U keřovitého typu odstříhneme výhony kus nad zemí. Přes zimu korálovec vyžaduje bezmrazé a světlé stanoviště s teplotou 3–8 °C.

Sapan Gilliesův (Caesalpinia gilliesii)

Druh pochází z jižních států Jižní Ameriky a běžně je pěstován ve Středozemí i v tropech celého světa. Keř má jemné listy a celý působí vzdušným dojmem. Hroznovité květenství je žluté, pouze z vnitřku květu vyčnívá svazek červených tyčinek. Sapan dobře snáší nižší vlhkost vzduchu. Dobře roste v zásaditém substrátu na prosluněném stanovišti a přezimujeme ho stejně jako korálovce.

Olivovník evropský (Olea europaea)

O letní dovolené ve Středomoří nám jistě padnou do oka i krásné olivovníky. Nižší malebné stromy, často s mnoha větvenými kmeny jsou obaleny stříbrnými lístky a olivami. Olivovník můžeme v nádobách pěstovat i u nás, ale sklizně se pravděpodobně nedočkáme.

Štětkovec (Callistemon laevis)

Rostlina je ozdobná velkým množstvím jasně červených květenství, která tvarem připomínají štětky na mytí láhví (odtud také jeho jméno). Květenství jsou dlouhá kolem 10 cm. V létě rostlinu pěstujeme venku na slunném nebo mírně přistíněném stanovišti. Přezimujeme ji ve vnitřních prostorách s dostatkem světla a teplotou okolo 10 °C.

Oleandr obecný (Nerium oleander)

Při pěstování této subtropicé rostliny v nádobě nezapomínáme na pravidelný řez. Po odkvětu doporučuji rostliny hodně seřezat, aby uchovaly pěkný hustý tvar. Hlavní výhony bychom měli seříznout na polovinu a postranní výhony na 10 cm. Stříháme je těsně nad pupenem či nad postranním výhonem. Pokud má rostlina další poupata, odstříhneme postranní výhony pod nimi, čímž podpoříme vývin poupat. Postranní výhony použijeme jako řízky. Odkvetlá květenství je vhodné stříhat těsně nad listem.