Podzimní období se rozproudilo naplno a paleta barev, kterou příroda používá, je neskutečně pestrá a zajímavá. Při potulování krajinou se kocháte nádhernou barevností listů i plodů a obdivujete přehršel odstínů barev, které příroda vykouzlila. Tušíte, proč vlastně listy na podzim mění barvu, jaká je příčina jejich opadu, proč některé rostliny opadávají a jiné ne?

K čemu jsou listy dobré?

Zelené listy rostlin jsou plné barviva chlorofylu (z řeckého chloros = zelený). Ten ve vegetačním období zachycuje energii slunečního záření a využívá ji k tvorbě organických látek, cukrů. Tento proces se nazývá fotosyntéza a jedním ze základních životních dějů umožňujících život na naší planetě. Mimochodem, vedlejším produktem fotosyntézy je kyslík, uvolňovaný do atmosféry. Kromě toho listy obsahují štěrbiny, tzv. průduchy, těmi si s okolím vyměňuje důležité plynné látky, jako je oxid uhličitý a vodní pára.

Listy nežloutnou, odzeleňují se

V listech jsou však obsažená i jiná barviva. Jedná se o žluté karotenoidy, které pomáhají při fotosyntéze a chrání rostlinu před účinky příliš silného záření. Další jsou červené antokyany, s těmi se setkáváme i v květech a plodech. V podzimních měsících klesá množství chlorofylu v listech, zelené barvivo se rozkládá, a do popředí se dostávají další, doposud skrytá barviva. „Listy tedy na podzim nežloutnou, ale spíše se odzeleňují,“ říká doktor Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Výsledné zbarvení listů je dáno tím, která barviva a v jakém množství v listech nakonec zůstanou, vliv má však také intenzita slunečního záření i okolní teplota.

Pryč s nimi

Padání listů stromů a keřů je dalším neodmyslitelným dějem podzimního období. Opadavé rostliny se zbavují listů hlavně kvůli ztrátám vody. V zimě, kdy je zmrzlá půda a vsakuje se do ní málo srážek, by měly dřeviny obtíže se zásobováním vody. Plocha listů na stromu je obrovská, strom s průměrem koruny 5 metrů ztratí skrz průduchy denně až 60 litrů vody, v období sucha a vysokých teplot je hodnota několikanásobná. Stálezelené rostliny, jako jsou třeba jehličnany mají listy (jehlice) s pevnou pokožkou, často ještě s voskovou vrstvičkou, zabraňující nadměrnému odparu. Stejně tomu tak je i u neopadavých „listnáčů“, které mají kožovité nebo ostnité listy. Kupříkladu jeden ze symbolů Vánoc, cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) je stálezelený keř, u nás vysazuje v parcích a zahradách.

Kdo to řídí?

Rostliny se tedy listů zbavují, protože fotosyntéza je už neefektivní a listy by je zatěžovaly nadměrnou ztrátou vody. Jak ale poznají, kdy listy shodit a čím je to způsobeno? Na pochody v rostlinném těle má vliv délka dne, intenzita denního světla a teplota. Pokud teploty klesají a den se zkracuje, je to signál, že vegetační období končí. V rostlinném těle se začínají uvolňovat hormony řídící všechny procesy, kterými se rostlina připravuje na zimu. Kromě těch nejnápadnějších dějů se odehrávají i další, skryté, ale neméně důležité. Z listů jsou odváděny důležité látky a uskladňovány v jiných částech rostlin, tyto zásoby jsou využity v jarním období, při rašení a růstu nových listů.

Dřeviny se tedy chystají na odpočinek a musí přečkat období nouze a nepříznivých podmínek. Ti šťastnější z nás si mohou podzim vychutnat, brodit se spadaným listím a kochat se podzimní krásou, ti méně šťastní mohou alespoň dumat nad rostlinami a jejich životními pochody při nekonečném hrabání zahrady.