Na zahradě se může objevit nebo i trvale ubytovat užovka hladká. Loví hlodavce i větší hmyz. Vzácněji sem může zavítat i vodomilná užovka obojková, která je nezaměnitelná díky světlým půlměsícům za hlavou.

Kromě toho, že plazi zahradě prospívají, tím, že ji učiníme pro ně přátelskou, přispíváme k jejich ochraně. Jsou totiž stále ohrožováni a hubeni nejrůznějšími zásahy do přírody, automobilismem, jedy v zemědělství. Mají čím dál méně klidného životního prostoru, proč by tedy nemohli naši soukromou zelenou oázu sdílet s námi?

Plaší hadi potřebují úkryty

Na zahradě se tito zajímaví a užiteční hadi budou držet, pokud jim poskytneme dostatek úkrytů.

  • Mnohdy stačí hromada kamení a dřeva v koutě, kterou nepřemisťujeme.
  • Ideální jsou také suché zídky, které se stavějí z kamenů bez malty a osazují skalničkami. Některé skuliny mezi kameny můžeme nechat schválně volné.
  • Užovky potřebují také dostatek hustých keřů, pod nimiž se v parném létě rovněž schovávají. V přírodě obývá nejraději kamenité stráně a okraje lesů.
  • Jako zimoviště jim poslouží třeba dobře přístupný kompost, nebo velká kupa listí přikrytá vrstvou klacků.

Jarní probouzení

Užovky většinou sluníčko vytáhne ze zimních úkrytů ještě dříve, nežli nastane pověstný svátek Svatého Jiří, kdy vylézají hadi a štíři. Již koncem března užovky vylézají ven a vystavují ztuhlé tělo slunci. Sluneční paprsky nutně potřebují, aby zvýšilo jejich tělesnou teplotu a umožnilo jim aktivní pohyb.

Když na zahradě objevíme užovku, která se nehýbe a vypadá jako mrtvá, necháme ji být. Stavění se mrtvou je totiž jeden z nejčastějších obranných manévrů užovek, které se cítí v ohrožení života.

Užovka hladká (Coronella austriaca) se hbitě a tiše se plazí po keřích i po zemi, vyhřívá se na kamenech a suchých místech. S výjimkou období rozmnožování žije samotářsky. Umí dobře plavat, ale vodu nevyhledává.

Užovka obojková (Natrix natrix)

se na zahradě může na jaře a v létě objevit, pokud zde nalezne větší s dostatkem rostlin. Ale i když jezírko chybí, může na zahradě alespoň přečkat zimu. Zimuje v opuštěných norách, štěrbinách mezi kameny a pod kořeny stromů, ale i pod silnými vrstvami listí nebo v kompostu, kam mráz nedosáhne. Tyto užovky zimují často pohromadě, a hromadně se pak i opalují. Když načerpají dost sil, vydají se hledat vodu se zarostlými břehy. Loví nejčastěji obojživelníky, ale nepohrdnou ani hrabošem.

Na jaře přichází i doba rozmnožování, které probíhá také často hromadně. Samci si samičky namlouvají potřásáním tělem, vyplazují jazyk, tisknou se k nim a nakonec je tělem celé ovinou.

Jak rozeznat užovku od zmije?

Užovkou hladkou si můžem esnadno splést se zmijí obecnou. I užovka má na hřbetě často vzory připomínající klikatou čáru. Spolehlivě je lze rozlišit podle tvaru hlavy, který je u zmije trojúhelníkovitý, a při pohledu z oka do oka – zmije mají zorničku svislou, užovky kulatou.

Avšak ani pokud se z užovky vyklube zmije, nemusím propadat panice. Zmijí jed dospělého zdravého člověka vůbec neohrozí, nebezpečný může být pouze pro malé děti a vážně nemocné osoby. Zmije jsou však mírumilovné, jedem určeným k lovu neplýtvají a pokud jim nestoupneme na ocas, vždy volí raději útěk. I ony jsou v přírodě velmi užitečné a bohužel i ohrožené. Na zahradě lze s klidu a míru žít i se zmijí. Pokud máme malé děti, její přemístění svěříme odborníkovi (snadno se manipuluje s podchlazenými plazy, kteří jsou pomalí, přičemž podchlazení jim nijak neublíží).

Proč hadi vyplazují jazyk?

Hadi svou kořist polykají v celku a nejsou vybíraví, téměř nemají chuťové buňky. Zato však mají dokonalý čich, a to díky speciálnímu ústrojí zvanému Jakobsonův orgán. Když hadi kmitají vyplazeným, rozeklaným jazykem, vlastně čichají. Jazyk pak zasunou přímo do párového Jakobsonova orgánu na patře, a zanalyzují každičkou molekulu pachu.