Samička slunéčka klade drobná žlutá vajíčka na spodní stranu listů rostlin, které jsou napadené mšicemi. Z nich se vylíhnou larvy, které jsou schopny během svého vývinu spořádat až 400 mšic. Dostatečně vykrmené se pak zakuklí a promění v dospělou berušku, která v lovu na mšice pokračuje dále. Tento mladý brouk je jasně červený, zatímco starší jedinci, kteří již přezimovali, mají nádech do oranžova až žluta. Mladá slunéčka musí přečkat zimu a teprve druhým rokem se rozmnožují.

Zimní spánek berušky

Slunéčka musí přečkat jednu zimu, jinak se vůbec nevylíhne další, pokračující generace. Ve stavu strnulosti se jim to obvykle podaří bez úhony, ovšem potřebují vhodné místo:

  • Skvělým útočištěm nejen pro slunéčka jsou také staré stromy s rozpraskanou borkou – i suchý pahýl může vypadat na zahradě pěkně, pokud je porostlý břečťanem...

    Zalézají do nejrůznějších škvír a skulin v kamenech a pod nimi.
  • Zimují ve dřevě a pod kůrou, pod mechem i starou trávou.
  • Na lákavá místa se často slétají ve velkém počtu, přitahují je vyvýšené kopce či osaměle rostoucí stromy, nebo se naopak zavrtávají do podrostu.

Pokud jim chceme poskytnout útočiště přímo na zahradě, je zřejmé, že nesmí být „dokonale uklizená“. Neuškodí na okraji zahrady pod keři ponechat kupku kamení, klacků, staré trávy, mulče a podobně, které ostatně poskytnou útočiště i dalším užitečným druhům zvířat.

Domek, úkryt pro slunéčko

Dokonce můžeme vyrobit speciální přezimovací domečky pro slunéčka.

  • Jsou to jednoduché dřevěné krabičky vyplněné senem či mechem, na jejichž spodním konci zůstane škvíra nejvýše centimetr vysoká.
  • Umístíme je pod stromy a na další vhodná, klidná místa.

Beruška v bytě

Některá slunéčka, například dvoutečné, se na zimu stahují i do domů a bytů. Schovají se nenápadně do rohů, při přezimování v teple však brzy vyčerpají zásoby a probudí se, aniž by však mohla najít potravu. Pokud proto najdeme slunéčka v místnosti, kde je přes zimu teplo, raději je včas odneseme na vhodnější místo.

Jaké druhy slunéček u nás žijí?

  • Spíše v jehličnatých lesích než na zahradách kraluje slunéčko velké (Anatis ocellata), které dorůstá takřka centimetrové délky. Od nížin až do hor chrání smrky, modříny, borovice a jedle před přemnoženými mšicemi, loví i malé housenky.
  • Slunéčko čtrnáctitečné (Propylaea quatuordecimpunctata) s přibližně poloviční velikostí zase dává přednost lesům listnatým. Je žluté, početné černé skvrny však často žluť téměř překryjí. Tento druh dovede přezimovat i dvakrát.
  • Drobné slunéčko dvoutečné (Adalia bipunctata), další významný lovec mšic, může mít krovky typicky červené s černou tečkou, nebo také černé se čtyřmi červenými tečkami.
  • V poslední době se u nás vyskytuje i invazní druh slunéčka Harmonia axyridis, které je sice velmi výkonné v lovu mšic, ale může vytlačit původní druhy slunéček. Jeho šíření u nás se proto mapuje.