Větrolamy musí růst na straně převládajících větrů, což je obvykle sever a západ, a zároveň co nejméně stínit. Ideální živý větrolam sestává ze třech řad dřevin, z nichž krajní jsou nízké a prostřední vyšší. Nízké, husté okraje vítr navedou k vyšším, jeho dráha se tak plynule zvedne a prosviští nad zahradou. Část proudění pohltí sám plot a roztříštěné je propustí do zahrady jako osvěžující vánek. Okraje mohou tvořit nižší keře nebo košaté trvalky, střed vyšší keře nebo nižší stromky.
Volně rostoucí keře ve více řadách jsou dokonalým větrolamem
Jak funguje větrolam?
I řídký plot výrazně ztlumí rychlost větru přibližně na vzdálenosti, která odpovídá 15 násobku jeho výšky. Poté vítr znovu nabírá svou původní rychlost. Hustší plot pak vítr odcloní na vzdálenost, která odpovídá až 30ti násobku jeho výšky.
Volně rostoucí keře
V hustých keřích a živých plotech hnízdí mnoho ptáků včetně střízlíků
Ideálním větrolamem jsou keře v podobě volně rostoucích živých plotů, které se brzy po výsadbě zapojí do živého ochranného valu. Kromě toho mohou kvést, plodit, ptákům poskytují prostor pro hnízdění. Pokud jsou dostatečně husté, před větrem vás do jisté míry ochrání i po opadu listů. Můžete také podle potřeby kombinovat druhy opadavé a stálezelené včetně jehličnanů. Pokud však má být plot nestříhaný, je třeba zvolit nižší druhy a kultivary. Prospěšná je i jediná řada košatých keřů, ale pokud budou dvě – vysazené nejlépe ve sponu, nebo dokonce tři, bude větrolam o to účinnější – a také poskytne více prostoru ptákům pro hnízdění.
Druhy keřů vhodné pro volně rostoucí živé ploty – větrolamy – do 4 metrů výšky:
Růže svraskalá a další tzv. sadové růže, růže šípková, líska a vrba (zajímavé jsou i jejich kultivary s kroucenými větvemi), dřišťál, poloopadavý ptačí zob, aronie, hloh, trnka, pustoryl, bez černý, pámelník, skalník, šeřík, kalina, komule, svída, zlatice, mahonie, cesmína, zákula, kdoulovec, celoterčník, vajgélie a další.
Plůtky v bylinkové zahrádce
Stříhané ploty a plůtky
Na nejmenších zahrádkách poslouží i malý stříhaný živý plot, ideální jsou v tomto případě stálezelené dřeviny. Velmi oblíbený, pohledný a tvárný je buxus, zimostráz. Vzhledem k šíření zavíječe zimostrázového může však být jeho pěstování v budoucnu velmi obtížné a vsadit pouze na něj je riskantní. Nahradí ho skalníky, hlošiny, brsleny, cesmíny, mahonie. Malé plůtky vytvoří i levandule, yzop, třezalka, svatolina. Nízké a stříhané plůtky vytvoří zátiší jen na malé ploše při zemi, což se na záhonech líbí teplomilným plodinám. Zátiší pro posezení pak může vytvořit vyšší zástěna z latěk či proutí, zkrášlená popínavou rostlinou.
Posezení v závětří je příjemnější.
Pokud to vyžaduje styl zahrady nebo prostorová omezení, stříhané mohou být i veškeré vyšší a mohutnější ploty. Tvarujete-li je z vysokých dřevin, musíte je důsledně zastřihovat a krátit od počátku (v prvním roce až na třetinu), aby zkošatěly. Pozor na to, že oblíbené jalovce jsou mezihostiteli rzi hrušňové, podobně jako zeravy, thuje, které sice rychle rostou a poslouží, ale zahradám dávají uniformní, fádní vzhled.
Z proutí i větví
Z větví můžetem vytvořit účinný věttrolam
Jako větrolamy, i když méně dokonalé, poslouží i ploty. Neměly by však být jednolité - prkna, plaňky nebo proutky musí střídat mezery, které trochu větru propustí. Poslouží tam, kde výsadba není z prostorových nebo jiných důvodů vhodná, nebo jako dočasná zástěna, nežli větrolam vyroste. Můžete je nechat porůst popínavými rostlinami, trvalkami i letničkami. Nejúčinnější jsou pak tradiční širší ploty z větví.
